Vyšetření v těhotenství

Vyšetření v těhotenství jsou důležitou součástí péče o matku a plod. Pravidelná kontrola a sledování vývoje těhotenství pomáhají zajistit zdravý průběh a identifikovat případné komplikace.

Pokud si žena doma udělala těhotenský test a na něm se zbarvily obě čárky, pak může vyrazit ke svému gynekologovi, aby jí těhotenství potvrdil. Čekání v čekárně bude pro ni mnohem delší, než kdy jindy, protože je samozřejmě nervózní a napnutá, co jí lékař sdělí.

Po vstupu do ordinace žena sdělí, kdy měla naposledy menstruaci a že si provedla těhotenský test, který jí odpověděl pozitivně na otázku, zda je těhotná. Lékař provede vnitřní ultrazvuk, který jí napoví mnohem více. Pokud se potvrdí, že je dotyčná těhotná, může využít těhotenskou kalkulačku.

Nepodceňovat pravidelné vyšetření v těhotenství

Pokud je žena těhotná velmi krátce, nemusí být plod na ultrazvuku ještě vidět, a proto se provede vyšetření moče a krve. Z těchto odběrů lékař zjišťuje hodnotu hladiny tzv. HCG hormonu. Potvrdí-li lékař ženino těhotenství, objedná ji k další návštěvě.

Gynekolog následně vypíše těhotenskou průkazku a bude si ženu zvát na pravidelné kontroly do těhotenské poradny. Při každé návštěvě zdravotní sestra bude ženě měřit tlak a puls. Bude se také pravidelně vážit. Na každou kontrolu si bude s sebou nosit ranní moč, ze které se zjistí přítomnost cukru a bílkovin.

Bude také prováděn pravidelný ultrazvuk a bude se monitorovat, jak probíhá vývoj miminka. Přibližně ve 20. týdnu těhotenství může být ženě prozrazeno, pokud o to bude stát, zda čeká chlapečka, nebo holčičku.

Další vyšetření, které těhotnou ženu čeká, bude vyšetření krve. Tam se zjistí, netrpí-li nějakou vážnou nemocí jako je například AIDS, žloutenka, syfilis a podobně. Zjistí také, jakou má krevní skupinu.

V 16. týdnu těhotenství se odebírá krev na tzv. tripple test, pomocí kterého se zjišťují vývojové vady plodu. Dále je nutné vyšetření u praktického lékaře a také u zubaře. Nevyhnutelný je i ultrazvuk, který je v dnešní době stále propracovanější.

Ultrazvuková vyšetření se provádí minimálně 4x v průběhu těhotenství. V průběhu těhotenství se minimálně čtyřikrát mapují protilátky proti krevní skupině plodu a to u matek s Rh negativní skupinou. U matek s Rh pozitivní skupinou se naproti tomu minimálně dvakrát pátrá po tzv. nepravidelných protilátkách.

Ke konci těhotenství se odebere stěr z porodních cest. Pátrá se po streptokokovi skupiny B, tzv. Streptococcus agalactiae. Tato bakterie je pro novorozence nebezpečná. Ostatní bakterie jsou neškodné.

Těhotenská kartička

Těhotenská kartička nebo-li těhotenský průkaz je dokument, který slouží k zaznamenání důležitých informací o průběhu těhotenství a poskytuje ženě přístup k potřebným lékařským službám a péči. Obsah a formát těhotenských kartiček mohou být mezi různými regiony variabilní a zahrnují následující informace:

1. Osobní údaje:
   • Jméno, příjmení, datum narození a další osobní údaje těhotné ženy.
2. Zdravotní historie:
   • Informace o předchozích těhotenstvích a porodech.
   • Případné chronické nemoci nebo zdravotní problémy.
3. Příbuzenstvo:
   • Kontaktní údaje na blízké příbuzné nebo osobu, kterou lze v případě potřeby kontaktovat.
4. Průběh těhotenství:
   • Datum prvního dne poslední menstruace.
   • Termín porodu odhadovaný na základě PM nebo ultrazvukového vyšetření.
   • Záznamy o průběhu těhotenství, prenatálních testech a vyšetřeních.
5. Výsledky vyšetření a testů:
   • Výsledky ultrazvukových vyšetření a screeningu na genetické abnormality.
   • Informace o těhotenských testech, jako jsou testy na cukrovku nebo testy na skupinu B streptokoků.
6. Plánovaná péče:
   • Informace o plánovaných prenatálních kontrolách a návštěvách lékaře.
   • Plánované termíny předporodních kurzů.
7. Péče po porodu:
   • Plánované návštěvy po porodu.
   • Informace o péči o novorozence.

Těhotenská kartička slouží nejen jako dokumentace pro lékařský personál, nicméně také jako informační zdroj pro samotnou těhotnou ženu. Pomáhá zajistit, že dostává potřebnou péči a že lékaři mají k dispozici všechny relevantní informace k posouzení stavu těhotenství.

V České republice je těhotenský průkaz běžnou součástí prenatální péče a je během těhotenství pravidelně aktualizován.

Měření tlaku a pulsu v těhotenské poradně

Měření krevního tlaku je důležitou součástí pravidelné prenatální péče během těhotenství. Kontrola krevního tlaku je důležitá, protože vysoký krevní tlak (hypertenze) nebo preeklampsie (těžká forma hypertenze spojená s těhotenstvím) mohou představovat riziko pro matku i plod.

Pravidelná kontrola tlaku:

• Během každé prenatální návštěvy bývá běžné měření krevního tlaku. Tlak se měří v milimetrech rtuti (mmHg) a obvykle se udává dvě čísla: systolický tlak (vyšší číslo) a diastolický tlak (nižší číslo).

Systolický a diastolický tlak:

• Systolický tlak: Udává tlak v tepenných cévách během srdečního stahu (kontrakce).
• Diastolický tlak: Udává tlak v tepenných cévách během srdce v klidu mezi dvěma stahy.

Normální hodnoty tlaku:

• Normální hodnoty krevního tlaku jsou obvykle považovány za 120/80 mmHg. Během těhotenství může být mírně nižší tlak běžný, zejména v prvním trimestru.

Vysoký krevní tlak a preeklampsie:

• Vysoký krevní tlak nebo preeklampsie mohou mít vážné důsledky pro těhotenství. Může dojít k omezenému toku krve do placenty, což může ovlivnit růst plodu a zvyšovat riziko komplikací pro matku.

Monitorování doma:

• Některým ženám může být doporučeno měřit si krevní tlak i doma, přičemž je důležité dodržovat pokyny poskytnuté zdravotnickým personálem.

Výjimky a individuální sledování:

• Některé ženy mohou být ve vyšším riziku vysokého tlaku a preeklampsie (např. ženy s předchozími problémy s tlakem). Tyto ženy mohou potřebovat individuální sledování a častější měření tlaku.

Ženy v těhotenství pravidelně navštěvují svého gynekologa, který sleduje jejich krevní tlak, a na základě toho může identifikovat případné problémy a přijmout opatření k minimalizaci rizik.

Měření tepové frekvence (pulsu) během těhotenství je další důležitou součástí prenatální péče. Tepová frekvence poskytuje informace o srdeční činnosti a celkovém kardiovaskulárním zdraví.

Pravidelná kontrola pulsu:

• Během prenatálních návštěv je běžné měření tepové frekvence. Tepová frekvence je často měřena v pulzech na krku nebo zápěstí.

Normální hodnoty pulsu:

• Normální hodnoty tepové frekvence se mohou během těhotenství mírně zvýšit v důsledku zvětšeného objemu krve a vyššího srdečního výdeje. Obvykle se považuje za normální, když je tepová frekvence mezi 60 a 100 tepy za minutu, avšak každý jednotlivý případ může být trochu odlišný.

Zvýšení pulsu v těhotenství:

• Zvýšení tepové frekvence může být způsobeno řadou faktorů, včetně zvýšeného objemu krve, vyššího srdečního výdeje, hormonálních změn a fyzické aktivity.

Fyzická aktivita:

• Pravidelná mírná fyzická aktivita během těhotenství může přispět k udržení zdravé tepové frekvence. Nicméně je vždy důležité se poradit s lékařem, než žena začne s cvičebním programem.

Výjimky a individuální sledování:

• Některé ženy mohou mít zvýšenou tepovou frekvenci z důvodu komplikací těhotenství, a mohou vyžadovat individuální sledování.

Lékař (gynekolog) pravidelně monitoruje tepovou frekvenci těhotných žen jako součást celkové péče o těhotnou ženu.

Sledování přírůstku hmotnosti během těhotenství

Sledování hmotnosti během těhotenství je důležitou součástí prenatální péče, neboť správný přírůstek na váze může mít významný vliv na zdraví matky i plodu.

Přírůstek na váze:

• Přírůstek na váze v těhotenství je normální a nezbytný pro správný vývoj plodu. Ideální přírůstek na váze závisí na původní váze matky. Obecně se uvádí, že:
  • Pro ženy s normální hmotností (BMI 18,5–24,9) je ideální přírůstek na váze 11-16 kg.
  • Pro ženy s podváhou (BMI < 18,5) se ideální přírůstek pohybuje mezi 12-18 kg.
  • Pro ženy s nadváhou (BMI 25–29,9) by ideální přírůstek měl být 7-11 kg.
  • Pro ženy s obezitou (BMI ≥ 30) by ideální přírůstek měl být nižší, kolem 5-9 kg.

Individuální variabilita:

• Každá těhotná žena je jedinečná, a proto může být ideální přírůstek na váze ovlivněn různými faktory, včetně genetiky, zdravotního stavu a životního stylu.

Průběžné sledování:

• Hmotnost těhotné ženy by měla být sledována průběžně během prenatálních kontrol. Pravidelné návštěvy lékaře umožňují monitorovat přírůstek na váze a poskytují příležitost k diskuzi o výživě a životním stylu.

Zvláštní situace:

• Některé těhotné ženy mohou čelit zvláštním situacím, jako je těhotenství s vícerčaty nebo diabetem, což může ovlivnit přírůstek na váze. Tyto ženy jsou podrobovány individuálnímu sledování a posouzení.

Zdravá výživa:

• Zdravá strava během těhotenství je klíčová. Těhotné ženy by měly dbát na vyvážený příjem živin, včetně bílkovin, vitamínů a minerálů.

Fyzická aktivita:

• Mírná fyzická aktivita během těhotenství může přispět k udržení zdravé hmotnosti. Opět je však důležité tuto skutečnost konzultovat s lékařem.

Sledování hmotnosti v těhotenství je součástí celkové péče o těhotnou ženu a umožňuje lékařům monitorovat zdraví matky a plodu.

Ultrazvuk v těhotenství

Ultrazvukové vyšetření (sonografie) je jedním z nejčastějších a nejbezpečnějších způsobů sledování vývoje plodu během těhotenství. Toto vyšetření využívá ultrazvukové vlny k vytváření obrazu plodu a orgánů v matčině břiše.

Termíny vyšetření:

• První trimestr (11-14 týdnů): V tomto období se často provádí tzv. první trimestrální screening, který zahrnuje měření délky plodu a sledování vývoje orgánů.
• Druhý trimestr (18-22 týdnů): Detailnější ultrazvukové vyšetření se často provádí v druhém trimestru. Lékař může sledovat struktury plodu, měřit délku kostí a provádět další detailní analýzy.

Cíle vyšetření:

• Stanovení termínu těhotenství a odhad hmotnosti plodu.
• Vyhodnocení struktury plodu a vývoje orgánů.
• Detekce možných vrozených anomálií nebo genetických poruch.
• Určení polohy plodu a množství plodové vody.

Příprava na vyšetření:

• Ultrazvukové vyšetření je neinvazivní a nevyžaduje žádnou přípravu.
• Doporučuje se přijít na vyšetření s plným močovým měchýřem, což usnadní lepší vizualizaci orgánů v pánevní oblasti.

Bezpečnost:

• Dosavadní výzkumy neprokázaly žádné známky poškození plodu nebo matky v důsledku ultrazvukového vyšetření v obvyklých klinických dávkách.
• Nicméně, ultrazvuk by měl být prováděn odborníkem s odpovídající kvalifikací.

Typy ultrazvukových vyšetření:

• Standardní ultrazvuk: Využívá se k pravidelnému sledování vývoje plodu.
• Dopplerovský ultrazvuk: Měří proudění krve v placentě a plodu.

Ultrazvukové vyšetření hraje klíčovou roli při sledování těhotenství a umožňuje lékařům a rodičům sledovat zdraví plodu.

Krevní testy v těhotenství

Během těhotenství se provádějí různé krevní testy, které mají za cíl sledovat zdraví matky a plodu. Následují běžné krevní testy, které se provádějí během těhotenství:

1. Test na hladinu hemoglobinu a železa:
   • Tento test měří hladinu hemoglobinu a železa v krvi a pomáhá diagnostikovat anémii.
2. Glukózový toleranční test:
   • Tento test se obvykle provádí kolem 24.-28. týdne těhotenství a slouží k odhalení gestačního diabetu.
3. Testy na infekce:
   • Některé krevní testy jsou zaměřeny na detekci infekcí, jako jsou toxoplazmóza, rubeola, cytomegalovirus a syfilis.
4. Skupinový test krve (ABO, Rh):
   • Určuje krevní skupinu a Rh faktor matky. Pokud má matka negativní Rh faktor a dítě Rh faktor pozitivní, krev matky by si začala vytvářet protilátky, proto se dává preventivně injekce imunoglobulinu ve 28. týdnu těhotenství.
5. Screening na genetické abnormality:
   • Screening genetických abnormalit, jako je Downův syndrom. Tyto testy mohou zahrnovat měření hladiny specifických látek v krvi matky.
6. Anticardiolipinový test:
   • Tento test měří hladinu protilátek spojených s opakovanými potraty nebo komplikacemi těhotenství, jako je preeklampsie.
7. Test na HIV a syfilis

Tyto testy jsou součástí pravidelných prenatálních kontrol a jsou prováděny za účelem včasné detekce a prevence potenciálních komplikací pro matku i plod. Přesné testy a termíny mohou být individuálně přizpůsobeny konkrétním potřebám a rizikům každé těhotné ženy. Lékař ženu včas informuje o nezbytných testech a vysvětlí jejich význam v rámci těhotenství.

Vyšetření moče v těhotenství

Tato vyšetření slouží k monitorování zdraví matky a sledování případných komplikací týkajících se těhotenství. Které látky se v těhotenské moči sledují:

1. Proteiny:
   • Kontrola hladiny bílkovin. Zvýšená hladina bílkovin v moči může být známkou problémů s ledvinami nebo hypertenze, zejména v pozdější fázi těhotenství.
2. Glukóza:
   • Kontrola hladiny glukózy v moči je důležitá pro detekci gestačního diabetu (těhotenské cukrovky).
3. Ketonová tělíska:
   • Přítomnost ketonů v moči může signalizovat problémy s metabolismem a výživou, což je důležité sledovat, zejména u žen s diabetem.
4. Erytrocyty (červené krvinky) a leukocyty (bílé krvinky):
   • Kontrola přítomnosti červených a bílých krvinek v moči může poskytnout informace o možných infekcích nebo problémech s močovými cestami.
5. PH moči:
   • Měření kyselosti nebo zásaditosti moči může poskytnout informace o funkci ledvin.
6. Specifická gravita:
   • Toto měření udává koncentraci látek v moči a může být užitečné pro hodnocení hydratace.
7. Mikroalbuminurie:
   • Měření malého množství bílkovin v moči může být užitečné pro detekci počátečních problémů s ledvinami.

Vyšetření moče se také provádí pravidelně během těhotenství, zejména při každé návštěvě gynekologa. Tyto testy poskytují důležité informace o zdraví matky a pomáhají včas identifikovat potenciální komplikace.

Stěr z porodních cest

Stěr z porodních cest, známý také jako vaginální stěr, je lékařský test, který se provádí zejména před porodem. Tento test má několik účelů a je součástí prenatální péče a přípravy na porod.

Detekce bakterií a infekcí:

• Vaginální stěr může být použit k detekci bakteriálních nebo infekčních stavů v oblasti porodních cest. Zahrnuje zejména test na přítomnost bakterie Streptococcus agalactiae (skupina B streptokoků), která se přenáší na novorozence během porodu.

Určení typu a citlivosti bakterií:

• Pokud je detekována přítomnost bakterií, může být proveden test na jejich typ a citlivost na antibiotika. Lékařům toto zjištění pomáhá zvolit vhodný léčebný režim pro těhotnou ženu, zejména pokud jde o prevenci přenosu infekce na novorozence.

Příprava na porod:

• Vaginální stěr poskytuje informace o stavu porodních cest a slouží jako součást celkového posouzení před porodem. Lékaři využívají tyto informace pro lepší připravenost na možné komplikace nebo potřebu intervence během porodu.

Test na sexuálně přenosné infekce:

• Někdy může být vaginální stěr použit i pro testování na sexuálně přenosné infekce, zejména pokud existuje podezření na jejich přítomnost.

Kontrola mikroflóry vagíny:

• V některých případech může být stěr použit k hodnocení normální mikroflóry vagíny, což může být užitečné při diagnostice různých gynekologických stavů.

Průběžné monitorování:

• V průběhu těhotenství mohou být provedeny opakované stěry z porodních cest, pokud jsou indikovány.

Potřeba a použití stěru z porodních cest je důležitá pro průběžné sledování stavu a případné změny.

Kardiotokograf

Kardiotokograf je diagnostické zařízení, které slouží k monitorování srdeční činnosti plodu a souběžně k registraci kontrakcí dělohy během těhotenství a porodu. Toto sledování poskytuje zdravotnickému personálu důležité informace o pohodě plodu a průběhu porodu.

Kardiotokografie je prováděna neinvazivním způsobem, což znamená, že se jedná o bezbolestný postup.

Kardiotokograf se provádí od ukončeného 38. týdne, natáčí se nejen záznam ozev plodu, nicméně také umožní sledovat stahy dělohy. Toto vyšetření se provádí opakovaně a lékaře informuje o vývoji miminka.

Na bříško maminky se upevní elektrody, stejně tak jako při natáčení EKG. Elektrody následně snímají elektrickou aktivitu dělohy a ozvy plodu. Tyto informace pak přístroj kardiotokograf převede do tištěné podoby jako křivku. Provádí se i v porodnici před nebo v průběhu porodu.

Zdravotnický personál, jako jsou porodní asistentky nebo lékaři, interpretuje výsledky KTG. Analyzují srdeční frekvenci plodu v kontextu kontrakcí dělohy a posuzují, zda je plod dobře zásoben kyslíkem.