Umělé oplodnění – příprava, metody

Již delší dobu se žena snaží o miminko a bohužel se jí to nedaří? Už vyzkoušela ledaco, avšak stále se jí nepodařilo otěhotnět? Pokud to nejde přirozenou cestou, může to jít cestou umělého oplodnění, což znamená oplodnění, které je vedeno lékaři. Pro mnohé páry to znamená, že i když zatím potomka nemají a moc si ho přejí a nedaří se jim počít, že je tu pro ně stále ještě šance.

Umělé oplodnění (asistovaná reprodukce) je léčebná metoda, která umožňuje párům s potížemi při přirozeném početí dosáhnout otěhotnění za pomoci lékařů. Tato technika je často využívána v případech, kdy klasické metody početí selhávají. Existuje několik různých metod umělého oplodnění, zahrnujících různé způsoby manipulace s vajíčky a spermiemi, včetně darování vajíček.

Proto, aby k umělému oplodnění mohlo dojít, je nejprve nutné doporučení od gynekologa a následná návštěva kliniky, kde se umělé oplodnění provádí. Žena si může najít nejbližší možnou kliniku, nebo si ji nechat doporučit od svého lékaře.

Pro umělé oplodnění je příprava nezbytná

Příprava na umělé oplodnění zahrnuje několik kroků a vyžaduje spolupráci mezi pacientem, lékařem a zdravotním personálem. Zde jsou některé obecné kroky, které mohou být součástí přípravy na umělé oplodnění:

1. Lékařské vyšetření:
   • Obou partnerům může být doporučeno podstoupit lékařská vyšetření. To zahrnuje testy fertility pro ženu a spermiogram pro muže.
   • Gynekologické vyšetření pro ženy může zahrnovat ultrazvuk, krevní testy pro měření hladin hormonů a další diagnostické postupy.
2. Plánování oplodnění:
   • Lékaři určí optimální čas pro oplodnění, často sledováním ovulace ženy (hormonální hladiny nebo použití ovulačních testů).
3. Příprava vajíček:
   • Pokud se plánuje IVF, žena podstoupí hormonální léčbu k podpoře růstu a vývoje více vajíček najednou. Hormony zabrání tomu, aby u ženy došlo k ovulaci, která je nežádoucí.
4. Odběr vajíček:
   • Po dosažení dostatečného počtu vajíček ve vaječnících je proveden chirurgický zákrok k jejich odběru. Toto je obvykle krátký a mírně invazivní postup (pod celkovou anestezií).
5. Odběr spermatu:
   • Spermie partnera jsou obvykle odebrány ve stejný den, kdy jsou odebírána vajíčka.
   • Spermie mohou být i od dárce a nebo zmrazené.
6. Oplodnění a výběr embrya:
   • V laboratoři jsou vajíčka oplodněna spermiemi, a vzniklá embrya jsou neustále sledována, kontroluje se jejich vývoj.
   • Vzniklé embryo se do ženy nezavádí okamžitě, nicméně až po určité době.
   • Lékaři vybírají nejlepší embrya pro přenos do dělohy.
7. Přenos embrya:
   • Vybraná embrya jsou přenesena do dělohy ženy pomocí tenké trubičky zavedené skrz děložní čípek.
   • Jelikož se vkládá více embryí najednou, mohou vzniknout i vícerčata.
   • Zbytek embryí se zmrazí pro případ, že by k otěhotnění nedošlo hned na poprvé a celý proces se musel opakovat.
8. Podpora během těhotenství:
   • Pokud dojde k úspěšnému oplodnění, žena začne docházet na pravidelné návštěvy k lékaři, aby se těhotenství nadále sledovalo.

Příprava na umělé oplodnění může být fyzicky i emocionálně náročná. Podpora od odborníků na reprodukční medicínu a psychologů může být v těchto chvílích velmi cenná.

Při umělém oplodnění se dost často stává, že z něj vzejdou dvojčata. Žena se již za 10 dní po tomto procesu dozví pomocí těhotenského testu a následného ultrazvuku, zda-li bylo oplodnění úspěšné a ona skutečně otěhotněla.

Metody umělého oplodnění

Několik hlavních metod umělého oplodnění zahrnuje:

1. Intrauterinní inseminace (IUI): Tato metoda zahrnuje vložení spermie přímo do děložního čípku nebo do dělohy. Tím se zvyšuje šance na setkání spermií s vajíčkem.
2. In vitro fertilizace (IVF): Při IVF jsou vajíčka odebírána z vaječníků ženy a oplodněna spermiemi ve sterilních podmínkách mimo tělo. Poté jsou embrya přenášena do dělohy ženy.
3. Intracytoplazmatická spermie injekce (ICSI): Tato technika se často používá spolu s IVF. Jedna spermie je přímo vpravena do vajíčka, aby se zvýšila pravděpodobnost úspěšného oplodnění.
4. Donace vajíček nebo spermatu: V některých případech může být doporučena donace vajíček nebo spermatu od dárce, pokud vlastní vajíčka nebo sperma nejsou k dispozici nebo jsou kvalitativně nedostatečná.
5. Kryokonzervace: Při této metodě jsou vajíčka, sperma nebo embrya zmrazena a uložena pro pozdější použití.

Umělé oplodnění může být náročný proces emocionálně i fyzicky, ať už z důvodu opakovaných pokusů nebo jiných aspektů léčby. Je důležité, aby páry zvažovaly všechny dostupné možnosti, poradily se s lékařem a informovaly se o rizicích a úspěšnosti jednotlivých metod před rozhodnutím pro konkrétní léčebný přístup.

Počet dětí narozených ze zkumavky roste

„V současné době má problém s početím dítěte pětina až čtvrtina párů, reprodukční medicína dokáže pomoci 95 procentům z nich a Česká republika v ní patří ke světové špičce,“ říká lékař a generální ředitel soukromé zlínské kliniky IVF, která se na léčbu neplodnosti specializuje.

Léčba neplodnosti je velmi nákladnou záležitostí, cena jednoho léčebného cyklu se v Česku pohybuje od 74 do 148 tisíc korun.

V osmdesátých letech minulého století se „ze zkumavky“ narodilo jen asi deset dětí ročně, v posledních letech jejich počty stoupají do tisíců. Pokud se tendence umělých oplodnění bude nadále zvyšovat nynějším tempem, budou za dvacet let lékaři uměle pomáhat na svět každému třetímu člověku.

Největší tuzemská zdravotní pojišťovna VZP v roce 2022 poskytla na umělé oplodnění pro takřka sedm a půl tisíce svých pojištěnek 310,3 milionu korun. „Vydaná suma i množství proplacených zákroků se každým rokem zvyšují,“ sdělila mluvčí VZP. Páry, které nesplní podmínky pojišťovnu, musí cenu umělého oplodnění zaplatit samy.

Za neplodnost párů mohou podle lékařů jak ženy, tak muži. Mezi nejčastější příčiny patří nekvalitní spermie nebo jejich malé množství. „Před patnácti lety byla norma 80 milionů spermií v jednom mililitru, dnes je to patnáct milionů. Podílejí se na tom veškeré civilizační faktory, jako je nezdravý životní styl či špatné životní prostředí,“ podotýká lékař. 

„Problémem je ovšem i zvyšující se věk budoucích matek, které čím dál tím častěji poprvé rodí až po třicítce. Oddalování početí prvního dítěte je nyní velký problém v celé euroamerické civilizaci,“ dodává.