Temperament – charakter, druhy a test

Lidské chování je ovlivněno několika faktory. Ať už se jedná o okolí, ve kterém se člověk pohybuje nebo životní zkušenosti. Nicméně temperament (společně s charakterem) jsou části každé jednotlivé a jedinečné osobnosti, jinými slovy, tvoří její základ. Co to tedy ale temperament je? A jak funguje Eysenckův test temperamentu?

To, jak se jednotlivci chovají, je ovlivněno nejen genetickou výbavou, prostorem, ve kterém se člověk pohybuje, ale také zkušenostmi, které během života člověk nasbírá. S chováním jednotlivců tak souvisí několik pojmů a jedním z nich je temperament.

Co je to temperament?

Co to tedy temperament je? Temperament je část osobnosti, která vychází z genů jednotlivce, je to tedy dědičná vlastnost. Právě z toho důvodu se jedná o část osobnosti, která je tzv. biologická a instinktivní a v podstatě se projevuje hned na prvním místě.

Z „praktického hlediska“ je tedy temperament to, jak se člověk projevuje a prezentuje. A to právě na základě typů osobnosti a také zkušeností. Temperament v podstatě určuje, jak bude člověk reagovat na různé situace.

Jak už bylo řečeno, temperament je dědičný a je relativně těžké ho nějakým způsobem upravit nebo dokonce úplně změnit. Přesto je ale možné s ním pracovat, a to ať už ho bude člověk určitým způsobem podporovat, nebo naopak utlačovat.

Do temperamentu je možné také v podstatě přinášet nové způsoby chování a to na základě poznávání lidí a věcí okolo sebe a také na základě vývoje chování jednotlivce. Takovým příkladem může být vývoj dětí.

Ty například reagují na matku jedním způsobem, když jsou například novorozeňata (otáčí se, aby matku viděla, vyžadují její přítomnost u sebe) a druhým způsobem, když jsou v období dospívání, kdy naopak mohou matku vnímat úplně opačným způsobem.

TIP: Jak poznat chování manipulátora, kdo je narcis či kdo je sociopat a kdo psychopat?

Druhy temperamentu

V psychologii se rozeznávají čtyři základní typy/druhy temperamentu. Názvy těchto druhů byly úplně původně názvy tzv. humoru. Nicméně jedná se o humor ve smyslu staršího pojetí lékařství, kdy každý rys temperamentu vychází z jiného latinského slova.

Onen zmíněný humor označuje tekutiny. O takové tekutině panuje předpoklad, že je přítomna v těle každé jednotlivé osoby. Jelikož každý člověk má různé množství tekutin, tak se dříve psychologové domnívali, že právě když jedna z tekutin dominuje, tak určuje temperament člověka.

Nicméně i přesto, že dnešní moderní medicína roli humoru (tedy oné tekutiny) v temperamentu odmítá, názvy čtyř druhů temperamentu se přesto do dneška vžily.

Každý jedinec se může ztotožnit pouze s jedním, ale i více druhy temperamentu, tedy s jejich kombinací. Není tedy pravidlo, že jedna osoba musí zapadat pouze do jednoho druhu. Někdo totiž může mít jak primární, tak ale i sekundární druh temperamentu.

Sangvinik

Sangvinici jsou společenští, extrovertní a vstřícní lidé. Přesto jsou ale lidé, kteří jsou tzv. „super sangvinici.“ Takoví lidé jsou charakterističtí svou přílišnou upovídaností a aktivitou a proto může být jejich přítomnost některým jedincům nepříjemná.

Ze všech druhů temperamentu se jedná o nejvíce všestranné osobnosti. Se sangviniky je velice příjemné se seznámit a hovořit s nimi, jelikož jsou opravdu přátelští. Pokud je ale něco (nebo někdo) přestane bavit, rychle se přestanou soustředit a ztrácejí pozornost.

U sangvinika platí „co na srdci, to na jazyku.“ Jsou velice aktivní, nicméně právě jejich přehnaná rychlost může vést k horší organizovanosti, nebo také zapomínání. Při komunikaci hojně používají gesta a mimiku.

Sangvinici jsou nejčastějším druhem temperamentu a vyskytují se ve stejné míře u mužů a také u žen. Obecně jsou to šťastní a optimističtí lidé, kteří vyjadřují náklonnost k druhým lidem a jsou si jisti sami sebou.

Flegmatik

Flegmatika můžeme považovat za přesný opak sangvinika. Jsou spíše introvertní ale i přesto dokáží pracovat v týmu s ostatními jedinci. Nicméně jejich hlavní touhou není dosáhnou nějakého cíle.

Lidé s tímto druhem temperamentu jsou klidní, nerozhodní (často jim nevadí, když za ně rozhodne někdo jiný), neprojevují tolik emoce, ale i přesto si jednoduše získají přátelé, kterým jsou pak opravdu věrní.

Flegmatici jsou také velmi trpěliví a nemají moc rádi změny, takže jim vyhovuje klidnější způsob života s rodinou okolo sebe.

Melancholik

Melancholici jsou opatrní a pečliví lidé, kteří se zaměřují se na detaily. Někdy však můžou zajít daleko a okolí je může nazývat perfekcionisty. Jsou nicméně dobře organizovaní, ale přesto také dokáží být i nepořádní. Chodí všude včas a to stejné očekávají od svého okolí.

Podobně jako flegmatici jsou introverti a ke svému okolí mohou být uzavření.

Když se melancholik ocitne v prostředí, které nezná, může se cítit nejistý a bude velice opatrný. Pokud je ale vystaven jemu nepříznivé situaci, může se chovat i agresivně.

Aby mohli obecně melancholici bez problémů fungovat, potřebují jasný plán, kterého se mohou držet. Přesto se ale mohou bát budoucnosti a mít starosti z minulostí, konkrétně s tím, jak se například udály jednotlivé události.

Melancholici si před každým rozhodnutím vše pořádně nastudují a dělají vše pro to, aby se ujistili, že udělají správně. Současně jsou ale také poměrně podezíraví. Obecně na vztahy mají vysoké nároky.

Cholerik

Posledním a nejvíce vzácným druhem temperamentu je cholerik. Takovým lidem záleží nejvíce na výsledcích, stanovují a drží se svých cílů až do doby, než jich dosáhnou. Pořád se chtějí zlepšovat a posouvat se kupředu.

Jedná se o extrovertní, sebevědomé a nezávislé jedince se silnou vůlí. Jsou akčnější a také praktičtí. Přesto se může zdát, že komunikují příliš stručně, někdy až možná hrubě. Mohou být také panovační a rychle se začnou nudit.

Nedělá jim problém se rozhodnout, nicméně rádi to také dělají za ostatní a nejsou tak příliš empatičtí. Vztahy s ostatními navazují pomalu a mají spíše méně přátel, i když jim nevadí komunikovat s novými lidmi. Přesto jsou to ale kreativní jedinci, kterým málokdy dojdou originální a praktické nápady.

TIP: Kdo může způsobovat psychické vydírání?

Eysenckův test temperamentu

Na internetu je možné najít také test temperamentu, tzv. Eysenckův test temperamentu, neboli také Eysenckův osobní inventář (EPI – Eysenck’s Personality Inventory). Ten na základě 57 otázek dokáže určit dvě dimenze osobnosti – extraverzi-introverzi a neuroticismus-stabilitu.

Jak test ale funguje? Na všechny otázky Eysenckova testu temperamentu je odpověď pouze „ANO“ nebo „NE.“ Otázky jsou krátké a jsou například typu:

• zda je dotyčný bezstarostný
• zda je pro dotyčného těžké přijmout negativní odpověď
• zda dělá dotyčný věci na základě okamžitého popudu
• zda si dělá dotyčný starosti s věcmi, které měl udělat/říct
• zda dává dotyčný přednost společnosti, nebo četbě apod.

Během vyplňování je tak možné získat celkem 3 skóre.

• skóre lži

Skóre lži měří, jak moc se dotyčný snaží odpovídat tak, jak by dle společenských pravidel měl. V případě, že je skóre pět a více bodů, dotyčný neodpovídá na otázky stoprocentně pravdivě a spíše se snaží odpovídat tak, aby vypadal lépe.

• skóre E

Skóre E měří míru toho, jak velký je dotyčný extrovert.

• skóre N

Skóre N měří míru toho, jak velký je dotyčný neurotik.

Následně jsou skóre E a N zakresleny do grafu, ze kterého se dá vyčíst charakteristika osobnosti. Čím více se skóre přibližuje k vnější straně kruhu, tím více výrazné jsou osobnostní rysy dané osoby, která test vyplňovala.

Nicméně tento test je nutné brát s rezervou. Je totiž možné, že výsledek vyjde zcela opačný a v tom případě se test s největší pravděpodobností zmýlil.

Temperament a charakter

Druhým důležitým pojmem, který částečně souvisí s temperamentem, je charakter. Přestože pojmy temperament a charakter jsou odlišné, navazují na sebe.

Charakter je v podstatě odraz zkušeností. Charakter je stránka osobnosti zahrnující temperament a další návyky, které si jedinec převzal na základě výchovy a také života ve společnosti. Charakter je tedy část osobnosti, která je založená jak na základě genů, tak na základě toho, co se jedinec v životě naučí a co si z jednotlivých životních situací vezme.

Jedná se tedy také o výsledek celkových životních zkušeností a celkové socializace, ze které se mohl jedinec ponaučit. Právě díky tomuto mají jednotlivé návyky vliv na temperament jednotlivců. Z tohoto důvodu by se tak dalo říct, že charakter pramení z kultury, ve které se lidé vyskytují.

Temperament a charakter se od sebe odlišují také rozdílem ve stabilitě – temperament je stabilnější.

Protože charakter není dán geneticky, nemůže se tolik projevovat v brzkých fázích lidského vývoje. Právě naopak. Charakter prochází více fázemi a své konečné podoby nabere nejdříve v dospívání. I z toho důvodu se dá jednoduše měnit (na rozdíl od temperamentu).

Existují také zajímavé psychologické otázky, které pomohou nakouknout do nitra duše. Tyto otázky se hodí při seznamování i jako zábava pro děti.