Psychické změny v těhotenství

Těhotenství patří k vrcholným a neopakovatelným zážitkům v životě ženy. Většina žen považuje narození svého dítěte za malý zázrak. Jen malé procento žen tuto svoji novou roli nepřijímá, vnímá těhotenství jako nepřijatelné, pociťuje jej jako křivdu na svém těle.

Těhotenství může vést k různým psychickým změnám a emocionálním prožitkům u ženy. Každá těhotná žena prožívá tuto fázi svého života individuálně, a psychické reakce se mohou lišit.

Psychika těhotné ženy může procházet různými změnami a je ovlivněna mnoha faktory, včetně hormonálních, emocionálních a sociálních aspektů.

Je však všeobecně známo, že klidné a spokojené těhotenství do jisté míry ovlivňuje psychosomatický stav dítěte.

Těhotenství jako nová životní role

Těhotenství přináší novou životní roli a zážitek, který má významné dopady na život ženy. Tato nová role má řadu aspektů a změn, které mohou ovlivnit těhotnou ženu jak fyzicky, tak emocionálně.

Na počátku těhotenství se žena ztotožňuje se svou nově vzniklou životní rolí. V tomto období se žena učí novým vzorcům svého chování, mění svoje zvyky a postoje, přeorganizovává svůj dosavadní život. Během těhotenství žena často přehodnotí své priority a začne klást důraz na zdraví a pohodlí dítěte. Může se stát, že se více zaměří na přípravu na mateřství a budoucnost.

V prvním trimestru těhotenství je žena výrazně zaměřena sama na sebe, na své nitro. Strach z nejistoty, zdravotních problémů nebo schopnosti zvládnout mateřství může způsobit úzkost a obavy. Být těhotná přináší také zvýšenou zodpovědnost.

Objevuje se rozladěnost, náladovost, nervozita, pláč. V těchto chvílích je třeba, aby byla těhotná žena přijímána svým okolím, aby stále měla pocity jistoty a bezpečí. Hormonální změny v těhotenství mohou ovlivnit náladu ženy. Některé ženy mohou trpět náladovostí, podrážděností nebo dokonce depresemi.

Deprese = komplexní psychický stav, který ovlivňuje náladu, myšlení, chování a fyzickou pohodu. Je to vážný zdravotní problém, který může trvat dlouhodobě a mít významný vliv na každodenní život.

Mnoho žen naopak pociťuje radost a nadšení z toho, že budou matkami. Toto období může být plné očekávání a plánování. Těhotenství může ovlivnit sociální interakce ženy. Mění se rozhovory a témata, kterými se zabývá s rodinou, přáteli a kolegy. Může také ovlivnit společenské akce a plány.

Těhotná žena cítí rostoucí odpovědnost za zdraví a bezpečí svého nenarozeného dítěte. To může vést k větší obezřetnosti a péči o sebe.

Zklidnění ve druhé třetině těhotenství

Druhá třetina těhotenství, která obvykle trvá od 13. do 28. týdne, může být obdobím relativního klidu a pohodlí pro mnoho žen. To je často způsobeno tím, že se tělo ženy přizpůsobilo novým hormonálním a fyziologickým změnám.

Ve druhé třetině těhotenství také dochází k psychickým změnám, kdy žena začíná cítit pohyby a čím dál více si začíná uvědomovat, že v ní roste nový život. Toto období těhotenství je více či méně spojeno s pocity štěstí a spokojenosti.

Žena je již s těhotenstvím vyrovnaná, sžila se se svou novou rolí a je zaměřena zejména na zdařilý průběh těhotenství. Vyvaruje se stresu, škodlivinám, má dostatek spánku, má pravidelnou životosprávu.

Mnoho žen prožívá fázi euforie, obzvláště v druhém trimestru, kdy se mnohé z těchto emocí stabilizují.

Další změny nálady v těhotenství

V poslední fázi těhotenství může opět dojít k výrazným změnám nálady. Do podvědomí se vkrádají obavy a strachy z předčasného porodu, strach z bolestivého porodu, nebo aby miminko bylo opravdu zdravé.

V tuto chvíli je třeba, aby o svých pocitech mohla otevřeně promluvit, nesmí trpět představou, že jí v těchto, pro ni svízelných okamžicích nikdo nepomůže, že je na tyto myšlenky a pocity sama.

Náhlé výkyvy nálad jsou spojeny s hormonálními změnami v těhotenství.

Těhotenství může ovlivnit i vztahy s partnerem, rodinou a přáteli. Může přinést nové výzvy a změny v dynamice vztahů.

Partner je jistě první a nejbližší člověk, který v těhotenství své ženě vychází vstříc svou náklonností, nasloucháním a rozvážností. Je dobré o všem s partnerem bez zábran rozmlouvat a uvědomit si, že jeden druhého potřebují nyní více než kdy předtím.

Pokud by žena své pocity a strach v těhotenství vytěsňovala a pomíjela, nezbaví se jich. Budou se jí naopak nevědomky do mysli vracet a zatěžovat její organismus stresem a úzkostí.

Strach z porodu a starost o zdraví dítěte může způsobit anticipační stres, který se může projevovat různými způsoby. Anticipační stres – vzniká v souvislosti s dějem, který má teprve nastat. Jde o určitou představu, předjímání a předvídání dějů a událostí zejména se zřetelem na možné důsledky, ohrožující integraci osobnosti jako je ztráta sebedůvěry, autority a role.

Stres = napětí, zvláštní forma zátěže, která vzniká působením nějakého rušivého faktoru na člověka. Je to nepřijatelný poměr mezi skutečnými nebo domnělými osobními zkušenostmi a očekáváním.

Tento faktor může být povahy fyzikální nebo psychosociální, může vznikat na pozitivní situace (svatba, narozeniny…) nebo negativní a problémové, tíživé situace v rodině (úmrtí, snížení socioekonomické úrovně…). Psychickou odezvou na stres je úzkost.

Úzkost = nepříjemný, dlouhodobý emocionální stav. Člověk není schopen identifikovat příčinu svých obav ani odhadnout kdy a odkud ohrožení přijde. Jedinec má v úzkosti obavy, prožívá pocity ohrožení. Na úzkost navazuje neklid, nejistota, bezmocnost a pocity ztráty bezpečí. Existují různé druhy úzkosti.

Je důležité, aby těhotná žena měla podporu a měla možnost sdílet své pocity a obavy. Pokud se vyskytnou silné deprese, úzkost nebo jiné psychické problémy, je důležité hledat odbornou pomoc od lékaře nebo psychoterapeuta. Psychická pohoda těhotné ženy má vliv na ni samotnou i na zdraví plodu, a proto je důležité ji udržovat a chránit.