Propustka k lékaři – vzor, zákoník práce, PDF

Návštěva lékaře a pracovní neschopnost není neobvyklou situací. Zaměstnanec má právo na placené volno právě za účelem navštívení doktora a na kompenzaci mzdy při pracovní neschopnosti či ošetřování jiné osoby. Jaké jsou obecné podmínky pro návštěvy lékařských organizací, pracovní neschopnost a ošetřovné?

Obecně platí, že by zaměstnanec měl chodit na lékařské prohlídky všeho druhu hlavně mimo pracovní dobu. Nicméně vzhledem k ordinační době lékařů je to někdy těžko proveditelné. Naštěstí ale pokud dané vyšetření nelze provést mimo pracovní dobu, zaměstnanec si nemusí brát dovolenou ani neplacené volno.

Zaměstnanci také vzniká nárok na kompenzaci mzdy v případě pracovní neschopnosti do 14 dnů. Jedná-li se o dlouhodobou pracovní neschopnost, zaměstnanec pak pobírá tzv. nemocenskou. Ve výkonu práce může zaměstnanci bránit také zdravotní stav blízkého, který potřebuje dočasné ošetření. V těchto situacích má zaměstnanec naopak nárok na ošetřovné.

Návštěva lékaře v zákoníku práce

Dle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnou pracovní volno s náhradou mzdy, pokud zaměstnanec nemůže jít mimo pracovní dobu. Toto volno dostává zaměstnanec jen na nezbytně nutnou dobu, což znamená na dopravení se k lékaři, dobu strávenou v čekárně i ordinaci a cestu zpět do zaměstnání. Tato doba je velmi individuální a nemá přesné hodinové vymezení.

Nárok zaměstnance na pracovní volno s náhradou mzdy vzniká tehdy, kdy zaměstnanec navštíví lékařské místo, které je ve smluvním vztahu s jeho zdravotní pojišťovnou. Toto zdravotní místo se musí nacházet také nejblíže pracovišti, či bydlišti, aby zaměstnanec strávil co nejkratší dobu na cestě. V opačném případě, kdy je lékařské místo vzdálenější, vzniká nárok na neplacené volno v práci.

Ne vždy musí zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy. Zaměstnavatel má právo posoudit, zda má zaměstnanec nárok na toto pracovní volno s ohledem na pracovní dobu. Pokud má zaměstnanec například střídavou pracovní dobu (směny), nebo pracuje na zkrácený úvazek, nemusí dostat placené volno.

TIP: Pokud zaměstnanec svou absenci v práci dlouhodobě neomluví, může mu přijít vytýkací dopis.

Propustka k lékaři

Zákoník práce ukládá zaměstnanci prokázat překážku ve vykonání práce, tedy musí prokázat, že lékařskou instituci opravdu navštívil. K těmto účelům slouží tzv. propustky k lékaři, které lékaři potvrdí návštěvu a dobu strávenou v ordinaci. Propustku musí zaměstnanec v nejbližší možné době po návratu do práce odevzdat zaměstnavateli, při nedodání mu hrozí neomluvená absence.

Pouze v těchto případech má zaměstnanec právo žádat o náhradu mzdy:

• pracovně lékařská prohlídka nebo očkování související s výkonem práce
• vyšetření nebo ošetření
• doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení (člen domácnosti, partner, děti, rodiče)

Zaměstnanci by měli svého zaměstnavatele informovat o naplánované návštěvě doktora s dostatečným předstihem a smysluplně zdůvodnit, proč ji nelze naplánovat mimo pracovní dobu. Pokud se jedná o nepředvídatelné a urgentní návštěvy lékaře, je zaměstnavatele potřeba informovat co nejdříve a důvod dodatečně doložit.

Lékař má povinnost propustku potvrdit svým podpisem a razítkem lékařského zařízení. Tato jeho povinnost vyplývá ze zákoníku práce, který ukládá všem právnickým i fyzickým osobám povinnost poskytnutí potřebné součinnosti.

Návštěva lékaře je jednou z nejčastějších výmluv do práce. S propustkou k lékaři je však oprávněná.

Jak má vypadat propustka k lékaři?

Zákoník práce neurčuje konkrétní formu a podobu propustky k lékaři. Zaměstnavatel tak nemusí nutně požadovat prokázání návštěvy lékaře. Může se spokojit s tím, že mu je s dostatečným předstihem oznámena absence zaměstnance.

Co musí propustka k lékaři obsahovat?

• jméno zaměstnance
• datum a čas odchodu k lékaři a návratu do zaměstnání
• potvrzení data a času odchodu od lékaře (razítko a podpis lékaře)
• důvod návštěvy (služebně, soukromě)
• podpis nadřízeného

Zaměstnavatelé mají většinou předem připravené propustky k lékaři, které si lze vyzvednout na příslušném oddělení, či stáhnout na svých interních stránkách. Univerzální propustky lze zakoupit u prodejců kancelářských potřeb nebo zdarma stáhnout vzor propustky k lékaři PDF z internetu, upravit podle potřeb zaměstnavatele a vytisknout.

Pracovní neschopnost

Pracovní neschopnost vzniká, když je člověk dočasně uznán za neschopného ve výkonu své práce. Jejím důvodem může být například nemoc, úraz nebo nařízená karanténa. Předpokládá se pouze dočasný stav, kdy se v dohledné době pracovní schopnost u člověka obnoví. Pokud je tato neschopnost trvalá, označuje se jako invalidní důchod.

Invalidní důchod je forma státní sociální podpory, která je určena k nahrazení příjmu osobám, které z důvodu svého zdravotního stavu nejsou schopny pracovat, nebo jejich pracovní schopnost je trvale a významně omezena.

Po předání zaměstnavateli rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti má zaměstnanec nárok na náhradu ze mzdy prvních 14 dní. Od 15. dne neshcopnosti má zaměstnanec právo na nemocenskou, poku dodržuje podmínky nároku na nemocenskou podle předpisů o zdravotním pojištění.

Na nemocenskou mají samozřejmě právo i OSVČ, pokud se účastní nemocenského pojištění. Osoby samostatně výdělečně činné mají nárok na nemocenskou od 15. dne neschopnosti. Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavené lékařem předají České správě sociálního zabezpečení.

Ošetřování člena rodiny

Nárok na ošetřovné zaměstnanci vzniká, když nemůže pracovat, protože ošetřuje jinou fyzickou osobu. Mezi tyto osoby patří děti do 10 let a jiné fyzické osoby, jejichž stav vyžaduje neustálou péči. Jedná se i o děti, které jsou v karanténě, jejich pečovatelka je nedostupná nebo jejich školské zařízení je uzavřeno. Podmínky ošetřovného pro OSVČ jsou bohužel o něco složitější, než pro zaměstnance.

Ošetřovné dosahuje výšky 60 % z měsíčního platu a rozlišuje se krátkodobé a dlouhodobé ošetřovné. Dlouhodobé ošetřování člena rodiny je možné nejdéle 3 měsíce. Ošetřovaný musí také strávit minimálně týden v nemocnici, aby lékaři mohli rozhodnout o nutnosti dalšího ošetřování. Zaměstnavatel může rozhodnout o neposkytnutí volna pro ošetřování jen ze závažných provozních důvodů.

Nárok na ošetřovné získávají manželé, členové rodiny, ale i členové společné domácnosti, takže i partneři v registrovaném partnerství. Náhrada mzdy je kompenzací pečujícímu za dočasnou ztrátu jeho mzdy. Ošetřující zaměstnanec má také plné právo se po skončení ošetřování vrátit na svou původní pozici, pokud nebyla zrušena.