Adopce neboli osvojení dítěte – podmínky, na co se připravit

Ne všechny děti mají to štěstí narodit se do dobře fungující rodiny, případně o své příbuzné přišly při neštěstí, stejně tak ne všichni dospělí jsou zdravotně dostatečně způsobilí, aby zplodili vlastního potomka. Adopce či osvojení je takových případech vhodným řešením. Jak toho dosáhnout? Co je potřeba splnit a na co se připravit?

Adopce dítěte je sociální, emocionální a právní proces, při němž se děti, které nebudou vychovávány svými biologickými rodiči, stávají plnohodnotnými a trvalými právními členy jiné rodiny, přičemž si zachovávají genetické a psychologické vazby na svou biologickou rodinu.

Seznam dětí k adopci pokrývá široké spektrum věkových kategorií, přičemž příčiny této nepřízně osudu se liší.

• Děti mohou dát k adopci vlastní biologičtí rodiče, pokud mají pocit, že péče o ně je nad jejich síly (materiálně, duševně, fyzicky), případně jsou příliš mladí a nezletilí.
• Děti mohou být biologickým rodičům odebrány, prokáže-li se, že matka s otcem nejsou schopni se o své potomky náležitě postarat (drogová závislost, alkoholismus, duševní poruchy, velmi slabá ekonomická situace, nevyhovující životní podmínky).
• Děti mohou přijít o rodiče vlivem neštěstí (těžké zdravotní postižení, smrt) a pokud nemají příbuzenstvo ochotné se o ně postarat, skončí rovněž v dětských domovech.
• Děti jsou samy těžce zdravotně postižené.

Ať už je situace jakákoliv, je pro dítě vždy nejlepší, aby se do náhradní rodiny dostalo co nejdříve.

Adopce dítěte – rozhodnutí

Ucházet se o adopci je velké rozhodnutí. Budoucí rodiče jsou již pravděpodobně obeznámeni s léčbou neplodnosti. Adopce je však pro ně nová a má svá vlastní fakta, proces a časový rámec. Bude potřeba znát zákony, které upravují adopci, a vědět, kdo může s procesem adopce pomoci.

Před rozhodnutím o adopci musejí rodiny zvážit mnoho věcí. Některé páry zvažují adopci poté, co se dlouhodobě potýkají s problémy s neplodností. Před vlastním zahájením procesu adopce dítěte musejí rodiny o mnohém přemýšlet a učit se, aby se na příchod dítěte do rodiny citově připravily.

Adoptivní rodiče by měli zjistit co nejvíce informací, zejména se zaměřit na:

• zákony
• práva a povinnosti biologických a adoptivních rodičů
• služby advokátů a agentur
• úlohu soudů
• dostupnost podpůrných služeb pro biologické a adoptivní rodiče – před osvojením a po něm

Na internetu si lze vyhledat spoustu informací, ovšem vždy by se zájemci o adopci měli informovat u místního zdroje, abyste měli jistotu přesných a legálních informací. Bude nutné najít právníka nebo agenturu, která pomůže s adopcí, a také sociálního pracovníka znalého problematiky adopce, který provede studii o osvojení.

Na začátku procesu by budoucí rodiče měli zvážit následující věci:

PŘIPRAVENOST

Je důležité, aby oba adoptivní rodiče byli s manželem nebo partnerem „na stejné vlně“, pokud jde o připravenost k adopci. Pokud se přání, očekávání nebo věk preferovaného dítěte rozcházejí, je vhodné věnovat před zahájením procesu čas si vše vyříkat.

VĚK POŽADOVANÉHO DÍTĚTE

Rodiče se musejí rozhodnout, zda hledají novorozence, staršího jedince ve věku, kdy začíná dítě mluvit, nebo školáka či dospívajícího.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O DÍTĚTI

Zjistit co nejvíce zdravotních a rodinných informací. Například krevní skupinu, prodělané nemoci, alergie, rodinnou anamnézu, genetiku, apod.

ROZVÍJENÍ DŮVĚRY V OSOBY, KTERÉ S ADOPCÍ POMÁHAJÍ

I když adoptivním rodičům zůstane poslední slovo v konkrétní adopci, budou se muset nechat vést svým právníkem, agenturou a zákonnými požadavky. Před zahájením procesu je vhodné získat maximum informací.

Jedním ze způsobů, jak rodinám pomoci zjistit, zda a jaký typ adopce dítěte je pro jejich rodinu vhodný, je navázání kontaktů s jinými rodinami, které adoptovaly dítě. Čím více budou adoptivní rodiče vědět, tím lépe budou připraveni na každý krok procesu a adoptivního rodičovství.

Osvojení dítěte v zákoně

Osvojení dítěte je specifikováno v Občanském zákoníku, Zákon č. 89/2012 Sb. říká, že: osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní. Předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy.

Osvojení není realizovatelné mezi osobami příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. Což neplatí v případě náhradního mateřství.

Z osvojení nesmí ani jedna strana dosáhnout žádného zisku či profitu. Mezi osvojitelem a osvojencem musí být přiměřený věkový rozdíl, ne menší než 16 let. Zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Dosáhlo-li osvojované dítě alespoň dvanácti let, je třeba vždy jeho osobního souhlasu.

Osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti z tohoto poměru vyplývající. Přání k narozeninám však zasláno být může.

Jak dlouho trvá osvojení dětí

Osvojení dětí je časově náročný proces. Nejprve je nutné zařadit zájemce o adopci do evidence, což může trvat až rok. Přesnou dobu nikdo nedokáže odhadnout. Záleží zejména na požadavcích budoucích rodičů. Obecně lze říci, že adopce trvá od jednoho roku do 5 let.

Čím náročnější jsou budoucí rodiče, tím se proces adopce protahuje. V České republice je největší zájem o novorozence bílé pleti, ovšem takových požadavků je většina a o to déle potrvá vhodné dítě najít. Pokud jsou však rodiče tolerantnější a nekladou přílišné nároky na etnikum, věk, pohlaví, intelekt, zdravotní omezení, či vzdělání a zázemí biologických rodičů, proces adopce se výrazně zkracuje.

Je vcelku logické, že největší zájem ze strany adoptivních rodičů je o novorozence. Děti si mohou vychovat podle svých pravidel, aniž by museli dělat kompromisy v předešlé výchově či dítě rovnou převychovávat.

Jaký je nejtěžší věk pro adopci? Mnoho odborníků na adopci tvrdí, že nejtěžší přechod k adopci mají batolata (děti ve věku od jednoho do tří let). Jsou dost staré na to, aby pocítily ztrátu blízkých lidí a prostředí, avšak příliš malé na to, aby pochopily, co se s nimi děje.

Seznam dětí k adopci (+ fotky)

Osvojení dítěte na mezinárodní úrovni je za hranicemi vcelku běžná záležitost. Například Čína je hlavní zemí původu dětí ve Spojených státech. V USA bylo v letech 1997 až 2022 nejméně 25 % všech mezinárodních adopcí uskutečněno dětmi z Číny.

V České republice je praktikována spíše adopce afrických dětí na dálku, která spočívá v symbolické finanční péči, nikoliv péči rodinné. Seznam dětí k adopci, stejně jako fotky dětí k adopci, jsou snadno k dohledání na internetu a podpora afrických dětí nevyžaduje žádnou složitou administrativu ani podrobnou znalost legislativy.

Žádost o adopci

Žádost o adopci, respektive žádost o začlenění do evidence žadatelů o dítě se podává na odboru sociální péče městského úřadu, dle místa trvalého bydliště adoptivních rodičů. Tato žádost je dále zaslána na odbor sociální péče MHMP, který se žádostí zabývá a osvojení dětí zprostředkovává.

Žadatelé musejí podstoupit psychologické vyšetření a posudkový lékař posoudí jejich zdravotní stav. Součástí odborného posouzení je zjištění bezúhonnosti žadatelů a nezanedbatelné je zeptat se na postoj vlastních dětí, pokud je žadatelé mají.

Záměrem psychotestů je zjistit motivaci rodičů k adopci, odhalit předpoklady rodičů pro výchovu, stabilitu partnerství nebo rysy osobnosti. Důležité je také absolvovat rodičovský kurz přípravy k přijetí dítěte do rodiny.

Pokud bude nalezeno vhodné dítě, odbor sociální péče MHMP žadatele informuje a zprostředkuje kontakt s dítětem v daném dětském domově. Je-li kontakt úspěšný, může úřad městské části rozhodnout o převzetí dítěte do předadopční péče, která trvá 3 měsíce.

Dokumenty potřebné k žádosti o adopci:

• Žádost o zařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny
• doklad o státním občanství nebo o povolení k trvalému pobytu na území ČR
• výpis z rejstříku trestů
• zpráva o zdravotním stavu
• údaje o ekonomických a sociálních poměrech
  • stanovisko úřadu MČ k žádosti o zprostředkování osvojení
  • zpráva od zaměstnavatele a potvrzení o výši výdělku
  • zpráva o sociálním šetření v domácnosti
• písemné vyjádření žadatele, zda souhlasí s tím, aby byl zařazen do evidence Úřadu pro zprostředkování osvojení dítěte z ciziny
• písemné vyjádření žadatele, zda žádá výlučně osvojení dítěte z ciziny
• písemný souhlas žadatele s tím, že orgán sociálně-právní ochrany zprostředkující osvojení nebo pěstounskou péči je oprávněný zjišťovat další údaje související se zprostředkováním osvojení nebo pěstounské péče
• písemný souhlas s účastí na přípravě k přijetí dítěte do rodiny
• 2× fotografie žadatele
• doklad totožnosti
• oddací list

Poplatky za podání žádosti nejsou vybírány. Stejně tak nejsou stanoveny žádné minimální ani maximální lhůty pro schválení či zamítnutí žádosti o adopci.

Způsobilost k adopci

Určení způsobilosti k adopci je založeno na procesu posouzení a přípravy budoucích adoptivních rodičů sociálním pracovníkem. Většina lidí je způsobilá k adopci bez ohledu na to, zda jsou manželé nebo svobodní, bez ohledu na jejich věk, příjem nebo sexuální orientaci.

Ani zdravotní postižení potenciálního adoptivního rodiče automaticky nediskvalifikuje. Obecně platí, že žadatel musí být starší 18 let a způsobilý k právním úkonům.

Osvojení dítěte partnerky

Občanský zákoník umožňuje osvojení dítěte pouze manželi nebo jedním z manželů. Pokud by měl partner zájem o osvojení dítěte partnerky, muselo by nejprve dojít k uzavření manželství.

Nezbytný je také souhlas obou biologických rodičů. Osvojení dítěte bez souhlasu otce (na základě rozhodnutí soudu) je možné pouze za předpokladu, že otec dětí:

• byl zbaven rodičovské odpovědnosti
• není schopen projevit svou vůli
• se zdržuje na neznámém místě
• nemá o děti zájem – min. 3 měsíce od posledního projeveného opravdového zájmu

Osvojení dítěte bez souhlasu otce lze i v případě, že v rodném listu dětí není žádný otec uveden. Poté stačí zajít na matriku a učinit s partnerkou souhlasné prohlášení o otcovství.