Náhradní mateřství jako reprodukční praxe je na vzestupu. Zjednodušeně řečeno si rodiče objednají náhradní matku, aby jim porodila dítě, protože sami mají problém miminko donosit, nebo přímo počít. Jak je náhradní mateřství upraveno v české legislativě? Je vůbec legální?
Mnoho manželských párů a partnerů má potíže s početím. Na vině může být pokročilý věk rodičů, nízká kvalita spermií nebo vajíček, vrozené genetické abnormality, nebo závažná onemocnění. Přesto si manželé nemusejí dítě odpírat. Možnosti, jak si opatřit dítě, existují.
Co je to náhradní matka?
Tradiční náhradní matka. Je to žena, která se nechá uměle oplodnit spermatem otce. Poté dítě donosí a porodí jej, aby ho pár mohl vychovávat. Tradiční náhradní matka je biologickou matkou dítěte. To proto, že její vajíčko bylo oplodněno spermatem otce. Lze použít i sperma dárce.
Gestační náhradní matka. Technika zvaná „oplodnění in vitro“ (IVF) dnes umožňuje získat vajíčka od matky (nebo dárkyně vajíček), oplodnit je spermiemi od otce (nebo dárce spermatu) a umístit embryo do dělohy náhradní matky.
Náhradní matka pak dítě nosí až do porodu. Nemá k dítěti žádné genetické vazby, protože nebylo použito její vajíčko. Gestační náhradní matce se říká „rodička“. Biologickou matkou je však stále žena, jejíž vajíčko bylo oplodněno.
Do dělohy náhradní matky je zpravidla přenášeno pouze jedno embryo. Cílem je snaha vyhnout se vícečetnému těhotenství z důvodu minimalizace rizik pro náhradní matku.
Příklad z praxe: pokud má žena v páru nízkou kvalitu vajíček a není schopná donošení dítěte, může pár zvolit jako řešení dárkyni vajíček. Vajíčko dárkyně bude oplodněno spermatem muže z páru a poté již jako oplodněné vloženo do dělohy „neplodné“ ženy, kde se může bez problémů vyvíjet.
Žena tak nebude biologickou matkou dítěte, avšak vše ostatní bude probíhat podle „normálu“. Těhotenství i porod. Pokud žena nemá problém s tím, že budou použita cizí vajíčka, ovšem miminko jí poroste v jejím vlastním břiše, má bezdětný pár vyhráno.
Kdo využívá náhradní matky?
Žena může o náhradní matce uvažovat z několika důvodů, například kvůli zdravotním problémům s dělohou. Prodělala hysterektomii, při které jí byla odstraněna děloha. Dále ji trápí stavy, které znemožňují otěhotnění nebo jsou rizikové, například závažné srdeční onemocnění nebo absolvovaná onkologická léčba.
O náhradním mateřství může žena uvažovat, pokud se snažila otěhotnět, avšak nepodařilo se to pomocí různých technik asistované reprodukce, jako je IVF. Náhradní matky umožňují rodičovství lidem, kteří by si dítě nemohli osvojit, třeba kvůli svému věku nebo rodinnému stavu.
Pokud se homosexuální muži rozhodnou využít tradiční náhradní matku, jeden z nich použije své sperma k oplodnění vajíčka náhradní matky prostřednictvím umělého oplodnění. Náhradní matka pak dítě donosí a porodí.
Homosexuální pár si také může vybrat dárkyni vajíčka, oplodnit toto darované vajíčko a poté nechat embryo implantovat do gestační náhradní matky, která ho donosí až do porodu.
Dárkyně vajíček
Dárkyně vajíček poskytují svůj biologický materiál čistě z altruistických důvodů, tedy umožnit jinak neplodnému páru stát se rodiči. Darovat vajíčka ovšem není pro každého. Žena dárkyně musí splňovat řadu podmínek:
- věk 18 až 32 let
- BMI (Body Mass Index) maximálně 29
- dobrý zdravotní stav
- žádná genetická onemocnění
- negativní testy na sexuálně přenosné nemoci: AIDS (HIV), žloutenka B a C, syfilis, HTLV
- nesmí vykazovat vážné psychické poruchy
- nesmí pravidelně užívat alkohol nebo drogy (včetně marihuany)
- musí splnit přísná kritéria daná evropskými směrnicemi
Dárkyně vajíček nezískávají finanční kompenzace, ovšem výhodou pro ně je nejen dobrý pocit z pomoci, nýbrž také bezplatné informace o zdravotním stavu a plodnosti (genetické testy, testy na pohlavně přenosné choroby).
Náhradní matka v ČR – jak najít
Náhradní matku lze najít několika způsoby, jedním ze způsobů je oslovit centra asistované reprodukce, avšak ta se do hledání náhradních matek zpravidla nezapojují. Neplodný pár si tak musí takovou osobu najít sám. V optimálním případě svobodnou nebo rozvedenou ženu. U vdané ženy by musel být součástí procesu i její zákonný manžel.
Neplodný pár může osloví s žádostí o náhradní (surogátní) mateřství přátele nebo rodinu. Lze požádat kamarádku nebo příbuznou, aby se stala náhradní matkou. Obecně se však kliniky snaží od podobného nápadu na náhradní mateřství odrazovat, pokud by dítě neslo stejné geny jako dítě narozené z incestu mezi blízkými příbuznými.
Právně však je tento postup legální, jak uvádí Občanský zákoník v paragrafu 804: „Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství“. Náhradní matka v ČR tak může být i sestra páru, sestřenice, neteř nebo matka.
Někteří odborníci doporučují, aby náhradní matka byla taková, která již porodila alespoň jedno zdravé dítě, takže zná zdravotní rizika těhotenství a porodu a emocionální problémy spojené s poutem s novorozencem. Dále aby prošla psychologickým vyšetřením, aby se odhalily případné problémy s odevzdáním dítěte po porodu.
Náhradní matka by měla podstoupit lékařské vyšetření, které ověří, zda je pravděpodobné, že bude mít zdravé, plnohodnotné těhotenství. Testy prověří, zda matka nemá infekční onemocnění, jako je syfilis, kapavka, chlamydie, HIV, cytomegalovirus a žloutenka typu B a C.
Dále jsou vhodné testy na imunitu proti spalničkám, zarděnkám a planým neštovicím. Lékař zároveň vizuálně „zmapuje“ dělohu, což může pomoci zkontrolovat potenciál k donošení těhotenství.
Náhradní matka – cena
Sociálně slabším ženám se může náhradní mateřství jevit jako výhodný byznys. Internetové vyhledávače tudíž zaznamenávají velký počet hesel jako „náhradní matka cena“ nebo „nabízím se jako náhradní matka“.
Oficiální ceník však neexistuje, neboť se žádný úřední seznam či evidence náhradních matek nevyskytuje. Vše záleží na domluvě mezi náhradní matkou a neplodným párem. Ovšem náhradní matka by měla pamatovat na to, že primárním cílem surogátního mateřství je pomoci, nikoliv profitovat. Nabízet se jako náhradní matka je sice chvályhodné, ovšem nabídka by měla být nezištná.
Pár také nesmí zapomínat, že by měl hradit veškeré náklady s náhradním mateřstvím spojené. Ušlý zisk, cestovné, nadstandardní těhotenská vyšetření nespadající do zdravotního pojištění, výdaje za zdravé stravováno, těhotenské oblečení, atd.
Náhradní mateřství dle českých zákonů
Surogátní mateřství není v ČR ze zákona zakázáno, ovšem není ani upraveno v žádném ze zákonů. Je tedy důrazně doporučováno, aby pár i náhradní matka vše konzultovali se svým právním zástupcem. Obecně proces náhradního mateřství probíhá na principu:
Náhradní matka písemně souhlasí s přenesením embrya do své dělohy s cílem otěhotnět, donosit dítě a porodit jej. Jakmile otěhotní, biologický otec uznává se souhlasem náhradní matky své otcovství a přebírá na sebe všechna práva a povinnosti spojená s rodičovstvím.
Po porodu se náhradní matka vzdává rodičovských práv a povinností, čímž má biologická matka možnost osvojení dítěte. Biologický otec dítě osvojovat nemusí, protože je od počátku uveden v rodném listě.
Soudy náhradní mateřství při rozhodování o osvojení dětí tolerují.
Nevýhody náhradního mateřství
Až do finálního právního osvojení dítěte nemá neplodný pár jistotu, zda dítě opravdu obdrží. Vzhledem k tomu, jakým je náhradní mateřství emocionálně náročný proces, se může náhradní matka po porodu rozhodnout, že si dítě ponechá. Právně neexistuje způsob, jak jí dítě odebrat a přimět ji vzdát se jej.
Může se tak stát i z druhé strany, kdy se pár ujmout dítěte, pokud by se narodilo postižené nebo jinak znevýhodněné. Ani oni nemohou být přinuceni k osvojení a adopci. Právní systém takové situace neupravuje a má velké mezery.
Náhradní mateřství a prodej dětí
Moderní praktiky náhradního mateřství nabízejí nové reprodukční možnosti, avšak přinášejí také nová právní a etická dilemata. Mezinárodní právní vakuum, které v souvislosti s dohodami o náhradním mateřství existuje, způsobuje, že děti narozené touto metodou jsou zranitelné vůči porušování jejich práv a tato praxe se často může rovnat prodeji dětí.
Vzhledem k rostoucímu odvětví, které je poháněno poptávkou, je náhradní mateřství oblastí, která vzbuzuje obavy z hlediska práv a ochrany dítěte.
Narůstá znepokojení nad tím, že praxe zapojování náhradních matek z ekonomicky slabších států do porodu dětí pro bohatší zájemce z jiných států s sebou nese nerovnováhu moci, a tedy rizika jak pro děti, tak pro náhradní matky.
Odborníci apelují na vlády přijmout jasné a komplexní právní předpisy, které v souvislosti s náhradním mateřstvím zakazují prodej dětí, dětskou prostituci a dětskou pornografii.
Zároveň volají po vytvoření záruk, které zabrání prodeji dětí v souvislosti s komerčním náhradním mateřstvím a které by měly zahrnovat buď zákaz komerčního náhradního mateřství, dokud nebudou zavedeny řádně regulované systémy, které zajistí dodržování zákazu prodeje dětí.
Nabízí se také přísná regulace komerčního náhradního mateřství, která zajistí, aby si náhradní matka zachovala rodičovství a rodičovskou zodpovědnost při narození dítěte a aby všechny platby náhradní matce byly provedeny před jakýmkoliv právním nebo fyzickým předáním dítěte a byly nevratné.