Jednou ze zásadních schopností člověka, která pomáhá s porozuměním emocí, citů a potřeb ostatních se nazývá emoční inteligence. Touto schopností se zabývá řada psychologů a odborníků, podle kterých je v každodenním životě emoční inteligence důležitější, než třeba IQ.
Emoční inteligence – definice: Schopnost vnímat, ovládat a vyhodnocovat emoce. Někteří odborníci naznačují, že emoční inteligenci je vrozená vlastnost. Podle mnohých se ji ale lze naučit, pracovat s ní a zlepšovat se v ní.
Druhy inteligencí a znaky emoční inteligence
Lidé jsou obdařeni celou řadou různých typů inteligencí. Druhy inteligence se zabýval americký psycholog Howard Gardner již v roce 1983. Kritizoval tehdy, že společnost přikládá přílišnou váhu inteligenci spojenou s IQ a logickým uvažováním.
Různí lidé mají různé silnější a slabší stránky, které souvisí právě s tím, který druh inteligence u nich převládá. Jedna z nejdůležitějších pro mezilidské vztahy a vztah se sebou samotným je emoční inteligence.
Že je člověk obdařen touto důležitou schopností ukazuje hned hned několik znaků. Toto jsou některé z nich:
- schopnost identifikovat a popsat, co cítí jiní lidé
- uvědomění si svých vlastních silných stránek a omezení
- sebepřijetí a zdravé sebevědomí
- schopnost přijímat změny
- upřímný zájem o své blízké a ostatní lidi
- empatie vůči druhým
- přijímání odpovědnosti za své činy
- schopnost kočírovat své emoce ve vypjatých a stresujících situacích
Jak se emocionální inteligence měří
Pro měření úrovně emoční inteligence vznikla řada metod. Tyto metody se obecně dělí na dva typy: testy sebehodnocení a testy schopností. Nejčastěji se používají testy sebehodnocení.
V těchto testech respondenti odpovídají na otázky nebo výroky tak, že hodnotí své vlastní chování. V praxi to znamená například to, že respondent dostane výrok: Většinou poznám, když se druhý člověk necítí dobře.
Na to pak respondent reaguje například stupnicí – rozhodně souhlasím, spíš souhlasím, spíš nesouhlasím, nebo rozhodně nesouhlasím. Tímto způsobem pak respondenti sami hodnotí své chování. Jedná se o nejjednodušší způsob testu emoční inteligence.
Naproti tomu testy schopností spočívají v tom, že reakce účastníků testů na různé situace zaznamenává a následně vyhodnocuje třetí strana.
Existuje hned několik testů emoční inteligence. Člověk se ale s největší pravděpodobností setká s jedním z těchto dvou:
- Test emoční inteligence Mayer-Salovey-Caruso je test emoční inteligence založený na schopnostech. Jeho účastníci plní úkoly, které mají posoudit jejich schopnost vnímat, identifikovat, chápat a zvládat emoce. Test je pojmenovaný po trojici akademiků z Yaleovy univerzity, kteří jsou jeho autory.
- Inventář emočních a sociálních schopností spočívá v tom, že lidé, kteří účastníka testu znají, hodnotí jeho schopnosti v několika různých emočních kompetencích. Test je navržen tak, aby pomohl rozpoznat schopnosti a předpoklady pro vůdčí osobnosti.
Úrovně emoční inteligence
Odborníci se domnívají, že existují čtyři různé úrovně emoční inteligence. Patří sem emoční vnímání, schopnost uvažovat s využitím emocí, schopnosti porozumět emocím a schopnosti zvládat emoce.
Tyto aspekty emoční inteligence jsou uspořádány podle důležitosti a náročnosti. Například nejnižší úrovně emoční inteligence zahrnují vnímání a vyjadřování emocí, zatímco vyšší úrovně, týkající se zvládání emocí, vyžadují větší vědomou práci.
- Vnímání emocí je prvním krokem k jejich pochopení a práci s nimi. Zahrnuje to třeba porozumění neverbálním signálům a komunikaci, jako je řeč těla a mimika.
- Uvažování s emocemi je využití emocí k podpoře myšlení a kognitivní činnosti. Emoce pomáhají určit priority toho, čemu věnujeme pozornost a na co reagujeme. Na věci které jsou pro nás důležité a které si získávají naši pozornost reagujeme o poznání více emotivně.
- Porozumění emocím je dalším důležitým krokem k práci s nimi. Emoce, které ostatní lidé dávají najevo můžou mít celou škálu významů. Je dobré chápat, co tyto emoce probouzí. Na různé podněty reaguje každý trochu jinak. U někoho to může být smutek, u dalšího vztek.
- Zvládání emocí je klíčovou součástí emocionální inteligence. Vlastní emoce je nutné regulovat a přiměřeně na ně reagovat. To samé platí i o emocích druhých lidí.
Jak emoční inteligenci používat
Emoční inteligence dokáže významně usnadnit každodenní život. Jako každá schopnost a dovednost, i emoční inteligenci je nutné trénovat a zlepšovat se v ní.
Toto jsou některé příklady věcí, které nám vědomá emoční inteligence pomáhá zvládnout v běžném životě:
- schopnost přijmout kritiku a odpovědnost
- schopnost poučit se z vlastních chyb a jít dál
- schopnost říkat NE
- schopnost sdílet své pocity s ostatními
- umění být empatický
- umění naslouchat
- pochopení sebe samého a svého jednání
- schopnost neodsuzovat ostatní
Emoční inteligence je pro dobrou mezilidskou komunikaci nezbytná. Úzce souvisí s termínem sociální inteligence. To je schopnost vycházet a komunikovat s ostatními lidmi, což by bez emoční inteligence nebylo možné.
Emocionální a sociální inteligence – jak je zlepšit
Někteří lidé mají emoční a sociální inteligenci přirozeně vrozenou. Jiní ji potřebují trénovat a zlepšovat se v ní. Toto jsou schopnosti, které je možné trénovat každý den v jakémkoliv všednodenním kontaktu.
I když jsou někteří lidé v sociální a emoční inteligenci přirozeně zdatnější, pravidelným tréninkem se mohou tyto dovednosti zlepšovat. Zaměření se na následující části emoční a sociální inteligence může člověku výrazně usnadnit život.
Naslouchání a empatii lze cvičit každý den. Člověk se v nich může zlepšit při komunikaci s partnerem, s kolegou v práci, nebo třeba s prodavačkou v obchodě.
Naslouchání
Kdo chce pochopit, co cítí jiní lidé a být díky tomu vůči nim empatický, měl by na prvním místě naslouchat. Je důležité věnovat pozornost nejen tomu, co lidé říkají. Stejně podstatné je taky vnímat jak to říkají a jejich řeč těla, který dokáže prozradit hodně o tom, co daný člověk cítí a co chce sdělit okolí.
Díky aktivnímu naslouchání lze předejít celé řadě nedorozumění a s nimi spojených konfliktů. Vždy je dobré mít na paměti, že každý člověk je jiný a ne vždy si lidé myslí, nebo cítí to, co druhý člověk předpokládá na základě svých zkušeností.
Empatie
Vnímat cizí emoce je nesmírně důležité. Je ale potřeba se umět do těchto emocí také vžít, aby člověk opravdu pochopil pohled na věc i z jiné perspektivy.
Cvičit se v empatii je skvělý způsob, jak zlepšovat v emoční inteligenci. Je dobré se občas zkusit vcítit do ostatních a představit si, jak by se člověk cítil na jejich místě. Pomůže to pochopit proč se ostatní lidé chovají tak, jak se chovají a proč na dané situace a emoce každý reaguje trochu jinak.
Výhody emoční inteligence
V posledních letech vzrostl zájem o výuku a učení sociální a emoční inteligence. Programy sociální a emoční výuky se staly standardní součástí učebních osnov mnoha škol.
Cílem těchto iniciativ je nejen zlepšení duševního zdraví, ale také pomoc žákům uspět ve studiu a předcházet šikaně. Existuje mnoho příkladů, kdy emoční inteligence hraje významnou roli v každodenním životě.
Pomáhá rozmyslet si reakce
Emočně inteligentní lidé si uvědomují, že emoce mohou být silné, ale jsou také dočasné. V emočně vypjaté situaci, jako je například konflikt s kolegou v práci, by měla emočně inteligentní reakce být taková, že si člověk vezme nějaký čas, než zareaguje.
To umožní zklidnit emoce a racionálněji přemýšlet o všech faktorech, které hádku provázejí. Může to také pomoct lépe zvládat další konflikty v budoucnu a předcházet jim.
Větší sebeuvědomění
Emocionálně inteligentní lidé umí nejen dobře přemýšlet o tom, jak se mohou cítit ostatní lidé, ale jsou také schopni porozumět svým vlastním pocitům. Sebeuvědomění umožňuje lidem uvědomit si mnoho různých faktorů, které přispívají k jejich emocím.
Možná úskalí emoční inteligence
Nižší emoční inteligence může vést k řadě potenciálních úskalí, která mohou ovlivnit více oblastí života včetně práce a vztahů. Lidé, kteří mají nižší emoční dovednosti, se častěji dostávají do sporů, mají méně kvalitní vztahy a špatně zvládají vlastní emoce.
Nízká úroveň emoční inteligence má bezesporu řadu nevýhod. Naproti tomu ani příliš vysoká emoční inteligence s sebou nenese jen samá pozitiva.
Výzkumy naznačují, že lidé s vysokou emoční inteligencí mohou být ve skutečnosti méně kreativní a tvůrčí. Mohou mít také potíže s poskytováním negativní zpětné vazby ze strachu, aby nezranili city druhých lidí.
Některé výzkumy také naznačují, že příliš vysoká emoční inteligence může být snadno využita k manipulaci a ovládání ostatních. Emoční inteligence je silný nástroj, který by vždy měl sloužit hlavně k pochopení ostatních i sebe samého.