Bolest břicha v těhotenství

Těhotné ženy občas pobolívá v podbřišku. Tato situace má různé příčiny, které mohou méně či více znepokojovat. V následujícím článku ozřejmíme příčiny vzniku bolestí břicha, a jak se ženy mají v takové situaci zachovat.

Bolest břicha v těhotenství bývá obvykle způsobena porušením hormonální rovnováhy u ženy a křečí dělohy. Bolest často začíná podbřiškem a pulzuje směrem k pánevnímu dnu a zadní straně stehen.

Některé ženy také trpí bolestí bříška v důsledku zvětšování dělohy a napínání přilehlých svalů a tkání. Odlišné příčiny mohou být způsobeny příznaky mnohem závažnějšími, jako je placentární abnormalita, preeklampsie, infekce moči, endometrióza, špatná strava nebo cukrovka.

Pokud bolest břicha v těhotenství trvá nebo se stane intenzivní, je nutné se poradit s lékařem, který by měl provést další vyšetření a zhodnotit situaci.

Příčiny bolestí břicha

Bolest břicha v těhotenství může mít různé příčiny a nejednou se s ní v průběhu těhotenství každá žena setká. Co může bolest břicha způsobit? Jaké jsou příčiny toho, že má těhotná bolesti břicha?

Při každé bolesti je důležité vnímat, jestli je to bolest mírná, snesitelná a krátce trvající. Nebo zda se jedná o bolest silnější intenzity, déletrvající. Tato bolest může být signálem vážnějšího zdravotního problému.

Děloha

Bolest může způsobit činnost dělohy, která se díky těhotenství začíná zvětšovat a kdy žena může cítit nepříjemné křeče. Podobné, které žena má i při samotném porodu. V tomto stadiu však nejsou křeče až tak výrazné, jako potom u porodu, nicméně žena je také vnímá nepříjemně.

Během těhotenství se děloha stává obrovskou centrální ženskou oblastí, ve které se podobně jako v mateřském domově odehrává veškerý růst a vývoj miminka až do porodu. Dělohu si lze představit jako malou domácnost s mnoha funkcemi.

Děloha je v těhotenství zodpovědná za:

• poskytnutí bezpečného prostředí, ve kterém se během těhotenství vyvíjí plod
• produkce hormonů, které stimulují růst plodu a jeho vývoj
• produkce oxytocinu (důležitý hormon zodpovědný za kontrakce)
• sledování hladiny plodové vody pro udržení bezpečného místa pro dítěte
• poskytnutí dostatečného krevního oběhu kolem plodu
• poskytování živin plodu prostřednictvím pupeční šňůry
• rozšiřování, aby mohla poskytnout dostatečný prostor pro dítě během těhotenství
• sledování pohybů matky a plodu, aby se posoudila připravenost na porod

Touto bolestí není třeba se znepokojovat, pokud ji nedoprovází krvácení.

Potrat

Bolest břicha však mohou způsobovat vážnější faktory, jež mohou vést i k potratu. Samovolný potrat (nebo spontánní potrat) je nepřirozené ukončení těhotenství, kdy dítě nedozrálo do porodu. V těhotenství musí být žena velmi obezřetná a neponechat nic náhodě.

Může jít o hrozící potrat, kdy se dá ještě miminko zachránit. V tomto případě je velice nutná hospitalizace. Hrozící potrat se pozná bolestí v podbřišku a slabým krvácením. Jakmile k tomuto dojde, je nutné ihned kontaktovat lékaře.

Dále je důležité aby žena byla v klidu a ležela, její léčba navíc bude rozšířena o hormonální léčbu pomocí léků. Pokud dochází k samotnému potratu, je bolest břicha intenzivní, stejně tak, jako je silné i krvácení.

Mezi příčiny samovolného potratu patří genetické abnormality, problémy v matčině plodu, zdravotní stav a životní prostředí matky. Samovolný potrat může být také způsobený infekcemi, rostoucími kontrakcemi dělohy, nekontrolovaným krvácením a dalšími faktory.

Aby se zabránilo samovolným potratům, měli by být těhotné ženy vyšetřeny, aby určily příčinu a léčbu jejich problémů. Prognóza přežití dítěte se během samovolného potratu liší v závislosti na stadiu těhotenství a genetických abnormalitách.

Některé samovolné potraty mohou být zastaveny léky nebo chirurgickými zákroky, zatímco jiné vyžadují hysterektomii, což je odstranění dělohy.

Mimoděložní těhotenství

Velmi silné bolesti břicha pak přicházejí, jedná-li se o těhotenství mimoděložní. V tomto případě je pacientka ve velkém ohrožení a je třeba co nejrychlejší transport do nemocnice.

Mimoděložní těhotenství je stav, kdy se plod vyvíjí v jiném místě než v děloze. Nejběžnějším místem mimoděložního těhotenství je vejcovod. Tento stav může být velmi nebezpečný pro ženu i plod a mnohdy zahrnuje potrat. U většiny případů je kombinací operací a léčby možné mimoděložní těhotenství vyléčit.

Endometrióza

Endometrióza je ženské onemocnění, při němž se ve vnitřních orgánech ženy rozmnožuje svalová tkáň endometria. Typicky se nachází ve vaječnících a meziobratlovém prostoru, stejně jako ve vnitřní tkáni dělohy, měkkých tkáních a vnitřních orgánech.

Příznaky endometriózy se mohou lišit podle typu, místa a rozsahu onemocnění, avšak obecně to může zahrnovat bolest v podbřišku, bolestivé menstruace, bolestivost při pohlavním styku. Některé ženy také zaznamenávají zácpu, zvýšené riziko močových infekcí a vzácně, narušení plodnosti.

Nemoc může být léčena léky, včetně antikoncepce, která může stav zlepšit, nebo chirurgicky odebráním postižené tkáně.

Abnormalita placenty

Jedním typem anomálie je místo zahnízdění. Proti normálnímu může být výše bez většího klinického významu v dutině děložní, nebo níže – pak může vyvolat rozvoj placenta různé závažnosti.

Další anomálie mohou souviset s hloubkou proniknutí vejce do sliznice děložní. Může vzniknout přirostlé lůžko či vrostlé lůžko. Další možnou anomálií je vývoj nejednotné placenty – od dvojdílné duplex až po stav, kdy každý úponový klk vytvoří separovanou placentu.

Tyto anomálie jsou vážnou komplikací při porodu lůžka. Vyvine-li se malá placenta, může vzniknout hypotrofie plodu.

Preeklampsie

Preeklampsie je spojena se špatným vývojem placenty, kdy dochází k nedostatečnému prokrvení a okysličení plodu. Plod na tuto skutečnost reaguje vytvářením látek, které zvyšují krevní tlak matky.

Tyto látky také postihují stěnu cév budoucí maminky a mohou způsobit nežádoucí změny v některých orgánech, jako jsou játra, ledviny nebo mozek. Miminko samo neprospívá, dochází u něj k výraznému zpomalení růstu.

V nejhorších případech preeklampsie může mít pro těhotnou ženu nebo miminko fatální důsledky.

Začínající preeklampsie je obvykle bezpříznaková a na onemocnění upozorní až běžná prohlídka u gynekologa, kdy je ženě naměřen vysoký krevní tlak. Varovným signálem jsou hodnoty krevního tlaku měřeného v klidu, které se opakovaně dostávají nad 140/90.

Dalším předpokladem k diagnostice preeklampsie je zjištění přítomnosti bílkovin v moči těhotné.

Mezi další možné příznaky preeklampsie patří:

• otoky rukou a nohou
• rychlé přibývání na váze
• bolest hlavy
• zdvojené vidění, neostré vidění
• bolest pod žebry
• nevolnost a zvracení

Pokud není onemocnění včas rozpoznáno, může se u těhotné ženy projevit tzv. HELLP syndrom.

Porod většinou onemocnění zastaví a preeklampsie postupně odezní. Mohou se vyskytnou i případy, kdy se preeklampsie objeví až po porodu. Stává se to nejčastěji během prvních 48 hodin porodu. Ženě jsou pak předepsány léky na snížení krevního tlaku.

Následky preeklampsie se mohou rozvinout i po několika letech (hypertenze, poruchy ledvin, aj.). Proto je důležité maminku, u které se rozvinula preeklampsie, i po porodu nadále sledovat.

Těhotenská cukrovka

Těhotenská cukrovka nebo gestační diabetes je onemocnění, které se projevuje během těhotenství. Dochází k nadměrné produkci cukru v krvi, která může vést k tomu, že budoucí maminka je náchylnější ke zhoršení příznaků diabetes ještě před narozením.

Každá těhotná žena v Česku dostane od svého gynekologa doporučení k vyšetření na těhotenskou cukrovku, známému také pod zkratkou OGTT. Jedná se orální glukózový toleranční test, který spočívá v měření vývoje hladiny glukózy v krvi a docela spolehlivě těhotenskou cukrovku odhalí.

Provádí se obvykle kolem 24. až 28. týdne těhotenství na specializovaném pracovišti po předchozím objednání, většinou na základě žádanky od ošetřujícího gynekologa. Na OGTT se chodí ráno, protože před vyšetřením se nesmí nejméně 8 hodin jíst.

Glukóza se z matčiny krve dostává přes placentu k dítěti. Zvýšená hladina inzulínu udržuje cukr v normě, avšak cukr je zdrojem energie a inzulín je růstový hormon, takže dítě rychle roste a přibírá. Jeho porodní váha pak často přesahuje 4000 gramů, což komplikuje porod.

Navíc vnitřní orgány mohou ve vývoji zaostávat. U takto postižených dětí existuje i vyšší riziko mozkové dysfunkce, syndromu poruchy osobnosti, hyperaktivity, dětské obezity a cukrovky 2. typu.

Zřídka se stává, že se o této nemoci neví, i když příznaky obvykle chybí. Konzultace s lékařem je v takových situacích velmi důležitá.

Pokud je hladina glukózy v krvi vyšší než je uvedený limit, je velmi pravděpodobné, že žena trpí těhotenskou cukrovkou. Léčba této nemoci vyžaduje nastavení dietního plánu, prevenci a léčbu stávajícího stavu a nakonec testy glykémie.

Těhotenská cukrovka je přechodným stavem, který po porodu odezní. Během těhotenství dochází ke změnám v metabolismu glukózy přirozeně a zejména během 2. a 3. trimestru těhotenství začínají být tkáně tuků a svalů méně citlivé k působení inzulinu.

V krvi se tak zvyšuje koncentrace glukózy, jež je přesměrována přes placentu k plodu, který v tomto období rychle roste. Proto se provádí OGTT v tomto období.

Těhotenská cukrovka je také varovným signálem. Ženy, které měly během těhotenství gestační diabetes, mají až o 30 % vyšší pravděpodobnost pozdějšího rozvoje diabetu 2. typu. Proto je namístě důrazné doporučení ke zdravému životnímu stylu, který může nástup cukrovky zbrzdit.

Konec těhotenství

Bolesti břicha v těhotenství však mohou být intenzivnější i ke konci těhotenství, kdy plod tlačí na okolní orgány a tento fakt může způsobovat různé bolesti břicha.

Jak se zachovat při bolestech břicha

V každém případě je nutná kontrola u gynekologa. Ten vyloučí bezprostřední riziko hrozícího potratu a vyloučí další výše jmenované příčiny těchto bolestí. Nezjistí-li lékař žádnou závažnou příčinu bolestí břicha, není nutný žádný speciální režim. Vhodné však jsou častější gynekologické prohlídky těhotné ženy.