Lyžování má jako sportovní odvětví a způsob trávení volného času miliony fanoušků po celém světě. Při pohledu do minulosti prošlo lyžování zajímavým vývojem a některé „lyžařské“ historické události působí téměř neuvěřitelně. Jaká je historie lyžování? Jak probíhal rozvoj lyžování v Čechách?
Ačkoliv by se mohlo zdát, že lyžování má relativně krátkou dobu trvání, opak je pravdou. Počátky lyžování se datují prakticky už od doby kamenné, tedy zhruba od 10 000 let př.n.l. Tehdy se pochopitelně nejednalo o sjíždění svahů pro zábavu nebo porovnávání zdatnosti v běhu na lyžích v různorodých závodech. První „lyžování“ spočívalo především v usnadnění pohybu po zasněžené krajině a při lovení zvěře v arktické a subarktické oblasti.
O tom, že se lidé z doby kamenné v určitých oblastech na sněhu pohybovali jinak než pěšky, svědčí mnoho dochovaných kreseb z archeologických vykopávek. Nejprve si lidé chodidla obalovali kůží, aby tím zvětšili došlapnou plochu a méně se do sněhu bořili. Později se tato plocha postupně zvětšovala do podoby sněžnic. A z nich už vznikaly první lyže tím, že se jejich plocha zužovala a protahovala do délky. Nový tvar umožňoval klouzání po sněhu, a tudíž zrychlení celého pohybu.
Lyže podobající se současnému vzhledu jsou zachyceny na kresbách starých 4 až 4 500 let v norském městě Rödöy nebo ve švédském Hoting. Právě Skandinávie je s historií lyžování spojována nejčastěji. Ne nadarmo patří i v současnosti závodníci ze Skandinávie v lyžařských disciplínách k těm nejúspěšnějším.
První dochované písemnosti o používání jednoduchých lyží pochází z 16. století. Lyže pro pohyb na sněhu používali vojáci nebo třeba sedláci při práci ve zmiňované Skandinávii. Lyžování, resp. tento způsob pohybu po sněhu, však už v této době pronikl i do dalších zemích po celém světě – např. Velké Británie, Ruska, Polska, Číny, Koreji, Japonska nebo Slovinska. Zajímavé je, že historické prameny se příliš nezmiňují o lyžování v Itálii, ačkoliv dnes se jedná o jednu z lyžařských evropských velmocí.
Skok ve vývoji lyžování zažilo díky noru Sondre Norheimu, který vynalezl vázání. Noha byla tenkrát k lyži přichycena pouze špičkou a toto vázání bylo označováno jako telemarkové – podle norského města Telemark, kde Norheim žil. Zhruba od tohoto momentu se datuje počátek novodobého lyžování tak, jak jej známe v současnosti.
Počátky lyžování jako sportovní disciplíny
Zatímco někteří lidé lyžování aktivně provozují, jiní raději zůstávají v pohodlí doma a „pouze“ nadšeně sledují různé sportovní disciplíny v lyžování. Obojí má něco do sebe a nutno říct, že i při zmiňované druhé variantě člověk může zažít jistou dávku adrenalinu. Zvláště při sledování alpských disciplín, kdy se závodníci řítí ze svahu více jak stokilometrovou rychlostí.
Když už je řeč o adrenalinu: je otázkou, kdo ho zažíval více. Zda průkopníci lyžování s minimálními znalostmi, velice jednoduchým lyžařským vybavením, téměř žádným zázemím a s naprostou absencí bezpečnostních pomůcek nebo současný závodník, který je sice perfektně technicky vybaven a jeho bezpečnost je zajištěna mnoha prvky, ale při sjezdu těch nejlepších sjezdovek dosahuje takových rychlostí, o které se předchůdcům ani nesnilo.
Kde hledat počátky lyžování jako sportovního odvětví? V tomto případě se jedná skutečně o relativně nedávnou minulost zasahující zhruba do poloviny 19. století. V roce 1843 se konal patrně první lyžařský závod v norském Tromsø. Pravidelné závody se následně konaly v městě Telemark. První lyžařský klub vznikl v Oslu. V ostatních evropských zemí docházelo k rozvoji lyžování a závodění od 90. let 19. století.
S rozvojem lyžování vznikaly i různé lyžařské školy a pro mnohé bude možná překvapením, že u zrodu první školy lyžařských technik v Alpách stál český rodák Mathias Zdarsky. Tzv. lilienfeldská škola vznikla v Rakousku a následovaly školy lyžařských technik i v dalších alpských zemích. Každou ze škol přitom charakterizoval jiný způsob výuky lyžování.
Historie sjezdového, nyní alpského lyžování
V současnosti se sportovní lyžování dělí na dva typy – alpské (sjezdové) lyžování a severské (klasické) lyžování. Podrobnější informace o jednotlivých závodních lyžařských disciplínách se nacházejí v odstavcích níže, nyní se ještě pojďme věnovat trochu historii. A to právě alpského lyžování, které se v minulosti nazývalo sjezdové.
Za první závod ve sjezdovém lyžování se považuje Mistrovství Tyrol v rakouském Kitzbühelu v roce 1905. Milovníkům lyžování je Kitzbühel pravděpodobně velmi dobře znám, i nyní je to jedno z nejvyhledávanějších lyžařských středisek. Obecně se lyžování v Rakousku považuje za to nejlepší v Evropě. Pro Čechy je navíc dopravně nejdostupnější.
V roce 1910 pak vznikla Mezinárodní komise lyžování, která se o čtrnáct let později přejmenovala na současnou Mezinárodní federaci lyžování (FIS). Velkou změnu pro sjezdové lyžování pak představuje rok 1931, kdy byly sjezdové alpské disciplíny uznány jako samostatné odvětví a zároveň došlo na jejich zařazení na program mistrovství světa (MS Mürren, 1931) a zimní olympijské hry (ZOH Garmisch-Partenkirchen, 1936).
Historie lyžování v Čechách
Vývoj lyžování v Čechách časově držel krok s ostatními evropskými zeměmi a s vývojem lyžování v Alpách. Nelze ovšem přejít, že počátky lyžování v tuzemsku jsou spojeny víceméně s úsměvnou náhodou. Celkově zní příběh spojený s historií lyžování u nás jako pohádka.
Dějiny českého lyžování začaly překvapivě v Praze, kdy Josef Rössler Ořovský požádal firmy v Kristianii v Dánsku a ve Stockoholmu ve Švédsku o nabídku zimních bruslí. Rössler byl totiž zakladatelem krasobruslařského spolku v Praze. Vinou překladu ovšem poptávané firmy nenabídly Ořovskému jen brusle, ale zaslaly mu také nabídku lyží.
Tato nabídka Ořovského velmi nadchla a jedny lyže si objednal. Se zásilkou měli velký problém celníci, kteří dosud nic podobného neviděli, a nakonec lyže proclili jako lodní vesla.
Historicky první jízda na lyžích v Čechách
K vyzkoušení těchto lyží došlo na místech, kde by to dnes nikdo nečekal. Po setmění zkusil nové lyže Ořovský v samém centru Prahy, kdy na nich sjel Václavské náměstí. Pro lyžování se skutečně nadchnul a velmi často jezdil do Krkonoš, kde našel podobného nadšence.
A to řídícího učitele z Dolních Štěpanic, Jana Buchara. Oba spolu neúnavně propagovali lyžování v Čechách a odstartovali zakládání lyžařských spolků a konání prvních závodů nejen v Krkonoších, ale také na Šumavě.
Důležitým momentem byla také roku 1892 objednávka hraběte Jana Harracha jednoho páru jasanových lyží a jednoho páru bukových lyží v zahraničí. Podle těchto lyží pak vznikly první „domácí“ prototypy a zanedlouho se výroba lyží přenesla na dolnoštěpanickou pilu. Lyže se vyráběly pro lesní dělníky panství a pro lyžaře v Jilemnici a v Dolních Štěpanicích. Ve stejném období se rozvíjelo také lyžování na Novoměstsku.
Na přelomu let 1894 a 1895 vzniklo v Jilemnici první sdružení s názvem Český krkonošský spolek Ski. O devět let později vznikl v Čechách nejstarší lyžařský svaz na světě – Svaz lyžařů v království Českém, ze kterého vychází i současný Svaz lyžařů ČR.
O tom, jaké byly v minulosti možnosti lyžování a jak moc se následně lyžování vyvinulo směrem kupředu, svědčí záznam z prvního závodu ve skocích na lyžích. Ten se konal v roce 1896 v Božím daru v Krušných horách a skákalo ze zasněžené střechy zavátého domu.
Postupně docházelo k rozvoji lyžování, vyvíjelo se vybavení, objevily se první lyžařské boty a také se vylepšovalo zázemí pro turisty – lyžaře. Vznikaly zimní mapy, tratě, zakládali se horské chaty a boudy, zlepšovala se doprava do těchto zimních „středisek“ a mimo jiné také vznikla horská služba.
Během druhé světové války se rozvoj zpomalil, po ní se však už střediska začala podobat těm současným, byť pochopitelně s dřívějšími technologiemi. Nicméně stále běžnější byly vleky, lanovky, penziony, hotely, upravené sjezdovky a běžecké tratě. Na počátku 90. let 20. století už přišlo na řadu umělé zasněžování a využití nejmodernější techniky na úpravu sjezdovek.
Vývoj lyží a lyžařského vybavení
Lyže v pravém slova smyslu byly nejprve celodřevěné, bez hran. Jako takové je byl schopen vytvořit z jednoho kusu dřeva kolář nebo truhlář. Následovala výroba lyží lepených z více dřevěných vrstev se šroubovanými hranami.
Druhá světová válka paradoxně pomohla technologickému pokroku a na řadu přišly plasty, kvalitnější lepidla a hliník, dále skelná vlákna a spojení plastu a kovu. Světlo světa spatřily umělohmotné skluznice s lepenými hranami v celku. Zhruba od roku 1965 až 1970 se stalo především u dražších modelů lyží dřevo minulostí. Po válce se také rodí přezkové boty následně vylepšené o kloub a bezpečnostní vázání.
Koncem 60. let existují na trhu všechny klasické velké značky lyží (K2, Völkl, Rossignol, Fischer, Atomic, Blizzard apod.). Dnes se nejčastěji setkáváme s lyžemi z kompozitních materiálů.
Lyžařské disciplíny současnosti
Lyžování se pochopitelně vyvíjí i nadále. Už poměrně dlouho se kromě lyží brázdí svahy také na snowboardech či big foot lyžích. Testují se nové a nové materiály a zkouší další možná vylepšení. Zimní a horská střediska poskytují turistům veškerý servis, ať už na horách tráví dovolenou, aktivně lyžují nebo se vydávají zdolat oblíbené ferraty.
Celý vývoj posouvá dopředu především sportovní odvětví lyžování, ve kterém se investují nemalé peníze pro neustálé testování a zlepšování kvality lyžařského vybavení a lyžařských technik. Jaké jsou lyžařské disciplíny současnosti?
Jak již bylo řečeno, základní dělení lyžařského sportu je na alpské a severské disciplíny. Do alpských disciplín řadíme sjezd, slalom, obří slalom a super-G. Slalom a obří slalom se jezdí také paralelně, tzn. dva závodníci současně. Nejrychlejší alpskou disciplínou je sjezd.
Mezi severské disciplíny patří běh na lyžích, skoky na lyžích a severská kombinace. S lyžováním jsou spojeny také další sporty, např. biatlon (spojení běhu na lyžích a střelby) nebo motoskijöring (spojení jízdy na lyžích a motocrossového skútru).
K lyžování patří i dobré lyžařské vybavení v podobě kvalitního a funkčního oblečení. Takové oblečení nabízí značka Meatfly.
Srozumitelným způsobem píšeme články o nejrůznějších tématech. Naším cílem je pomoci návštěvníkům odpovědět na co nejvíce otázek - ať už ohledně míst na výlety, vaření, hubnutí, seberozvoje či rodiny. Veškeré články nabízíme zcela zdarma.
