Spousta těhotných žen si klade otázku jak se správně stravovat během těhotenství. Zdravé stravování znamená přijímat co nejširší škálu správných druhů potravin, potravin bohatých na základní živiny. V těhotenství především je důležité orientovat se zejména na čerstvé ovoce a zeleninu, celozrnné produkty, maso a mléčné výrobky.
Výživa během těhotenství je klíčovým faktorem pro zdraví matky a vývoj plodu. Energetická potřeba v těhotenství se zvyšuje asi o 15 %, tedy na 2 100 až 2 200 kcal denně (1 kcal = 4,186 kJ).
Je třeba si pamatovat, že v průběhu těhotenství není rozhodující množství potravy, nicméně její složení. Proto by se denně v potravě mělo objevit asi 70–80 g bílkovin, 35–40 g sacharidů, 50 g tuků.
Obecné rady týkající se výživy v průběhu těhotenství:
- Vyhýbání se škodlivým látkám: Omezit, nejlépe úplně eliminovat konzumaci alkoholu, tabáku a drog.
- Vyvážená strava: Snažit se mít vyváženou stravu, zahrnující všechny potřebné živiny. Zahrnout ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, bílkoviny a zdravé tuky do své stravy.
- Kyselina listová: Během těhotenství je důležité dostatečné množství kyseliny listové, která pomáhá ve správném vývoji CNS dítěte.
- Železo
- Vitamin C: Vitamin C může zlepšit vstřebávání železa z rostlinných zdrojů.
- Vápník: Pro správný vývoj kostí a zubů plodu je důležité dostatečné množství vápníku.
- Omega-3 mastné kyseliny: Tyto kyseliny jsou důležité pro vývoj mozku a očí plodu.
- Omezení kofeinu: Příjem kofeinu by měl být omezen, protože nadměrný příjem může být spojen s rizikem potratu a nízké porodní hmotnosti.
- Dostatečný příjem tekutin: Pít dostatek vody každý den, aby se zabránilo dehydrataci a podpořil se správný průběh těhotenství.
Vždy je dobré stravování konzultovat s odborníkem na výživu nebo lékařem, aby se zajistilo, že strava ženy odpovídá jejím individuálním potřebám a zdravotnímu stavu.
Proteiny v těhotenství
Proteiny (bílkoviny) jsou klíčovou složkou stravy a jsou zvláště důležité během těhotenství, protože hrají důležitou roli ve vývoji plodu, tvorbě nových buněk a svalové hmoty.
Bílkoviny jsou tvořeny aminokyselinami, slouží k výstavbě buněk a tkání plodu. Jejich spotřeba během těhotenství stoupá o 30 %. Nejdůležitější aminokyseliny jsou obsaženy v mase, rybách, mléčných výrobcích, vejcích. Výše uvedené doporučené množství bílkovin obsahuje např. 1 vejce, 1 plátek tvrdého sýra, 2 polévkové lžíce tvarohu, ½ šálku hrachu, fazolí.
Hlavní aspekty týkající se proteinů v těhotenství:
- Zvýšená potřeba bílkovin: Během těhotenství se zvyšuje potřeba bílkovin, zejména ve druhém a třetím trimestru, kdy se vyvíjejí orgány a tkáně plodu.
- Zdroje bílkovin: Důležité je zajistit pestrou škálu zdrojů bílkovin, aby se získaly všechny esenciální aminokyseliny. Zahrnutí do stravy potraviny jako je drůbež, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny, ořechy a semena.
- Kvalita bílkovin: Kvalita bílkovin závisí na obsahu esenciálních aminokyselin. Živočišné produkty, jako jsou maso, vejce a mléčné výrobky poskytují kompletní bílkoviny obsahující všechny esenciální aminokyseliny. Pokud je strava vegetariánská nebo veganská, je důležité kombinovat různé rostlinné zdroje bílkovin, aby byly zajištěny všechny potřebné aminokyseliny.
- Bezpečné zdroje rybích bílkovin: Ryby jsou také výborným zdrojem bílkovin a obsahují omega-3 mastné kyseliny, které jsou důležité pro vývoj mozku plodu. Je však důležité vybírat bezpečné druhy ryb s nízkým obsahem rtuti a omezit konzumaci velkých a tučných druhů ryb, které mohou obsahovat vyšší množství rtuti.
- Suplementace: Pokud je obtížné dostat potřebné množství bílkovin z potravy, může se zvážit suplementace.
Je vždy nezbytné stravu konzultovat s lékařem nebo odborníkem na výživu, aby bylo zajištěno, že strava těhotné ženy je vyvážená a odpovídá individuálním potřebám. Každá těhotná žena je jedinečná, a proto může být potřeba přizpůsobit stravovací návyky v závislosti na jejích individuálních potřebách a zdravotním stavu.
Sacharidy v těhotenství
Sacharidy (cukry), jsou důležitou součástí stravy těhotných žen. Tyto živiny poskytují energii, která je klíčová pro normální funkci těla a plodu.
Sacharidy zajišťují energii organismu. Pro těhotné jsou důležité zejména složené cukry oproti cukrům jednoduchým, který obsahují sladkosti, marmelády, džusy… Složený cukr je škrob obsažený v obilovinách, bramborách a luštěninách, také v ovesných vločkách, rýži, sóji. Tyto cukry jsou mimo jiné zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů.
Některé důležité aspekty sacharidů v těhotenství:
- Celkový příjem sacharidů: Sacharidy by měly tvořit značnou část denního energetického příjmu. Komplexní sacharidy, které se nacházejí v celozrnných potravinách, ovoci, zelenině a luštěninách, jsou obvykle lepší volbou než jednoduché sacharidy, které se nacházejí v cukrech a rafinovaných produktech.
- Vláknina: Vláknina je druh komplexního sacharidu, který je důležitý pro správnou funkci trávicího systému. Konzumace potravin bohatých na vlákninu, jako jsou celozrnné obilniny, ovoce a zelenina, může pomoci prevenci zácpy, která je běžná během těhotenství.
- Omezování jednoduchých cukrů: Při volbě potravin by těhotné ženy měly omezit příjem potravin a nápojů s vysokým obsahem přidaných cukrů, jako jsou sladké nápoje, sladkosti a sladké pečivo. Přebytečné příjmy jednoduchých cukrů mohou vést k nežádoucím zdravotním účinkům.
- Glykemický index: Někteří odborníci na výživu zdůrazňují význam sledování glykemického indexu potravin, což je ukazatel toho, jak rychle potravina zvyšuje hladinu cukru v krvi. Volba potravin s nižším glykemickým indexem může pomoci udržet stabilní hladinu cukru v krvi.
V těhotenství je důležité zajistit dostatečný celkový příjem energie, včetně sacharidů, aby byly pokryty potřeby rostoucího plodu a udržení energie pro matku.
Lipidy v těhotenství
Lipidy (tuky) jsou důležitou součástí stravy těhotných žen, a to z několika důvodů. Tuky organismus buduje z mastných kyselin. Jsou důležité pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K), tvoří zásobu energie pro tělo.
Podíl tuků by neměl překročit 30 % příjmu energeticky bohatých živin. Tuky těhotná žena přijímá prostřednictvím masa, másla, mléka, mléčných výrobků a kvalitních olejů.
Aspekty týkající se tuků v těhotenství:
- Zásobárna energie: Tuky jsou efektivním zdrojem energie. Během těhotenství roste potřeba energie, a tuky mohou poskytnout dlouhodobou a stabilní energii.
- Zásobárna esenciálních mastných kyselin: Tuky jsou klíčovým zdrojem esenciálních mastných kyselin, zejména omega-3 a omega-6 mastných kyselin. Tyto mastné kyseliny jsou důležité pro vývoj nervového systému plodu, zejména v posledním trimestru těhotenství.
- Absorpce vitaminů: Tuky pomáhají vstřebávání rozpustných vitaminů, jako je vitamin A, D, E a K. Tyto vitaminy jsou klíčové pro správný vývoj plodu a udržení zdraví těhotné ženy.
- Stavební materiál pro buňky: Tuky jsou nezbytné pro výstavbu buněčných membrán a tkání. Během těhotenství, kdy dochází k rychlému růstu plodu, jsou tuky důležité pro tvorbu nových buněk.
- Regulace hormonů: Některé tuky jsou klíčové pro tvorbu hormonů. Hormony jsou nezbytné pro udržení těhotenství a normální vývoj plodu.
Důležité je volit zdravé tuky. Mono- a poly-nenasycené tuky, které se nacházejí v olivovém oleji, avokádu, rybách a ořeších, jsou lepší volbou než nasycené tuky, které jsou obsaženy ve velkém množství u tučných mas, u tučných mléčných výrobcích a u některého pečiva. Je důležité mít vyváženou stravu, která zahrnuje všechny živiny, včetně tuků. Jedině dodržováním zdravého životního stylu se lze vyhnout například nachlazení v těhotenství.
Vitamíny v těhotenství
Vitamíny jsou během těhotenství klíčovými živinami, neboť hrají důležitou roli ve vývoji plodu, udržení zdraví matky a prevenci vývoje vad plodu.
Vitamíny jsou organické látky nezbytné pro řadu biochemických a fyziologických funkcí. Lidský organismus si je neumí vytvořit (až na vitamín D) a proto je nutné je do těla získávat z potravy. Nejcennějším zdrojem vitamínů je zelenina a ovoce, dále maso, ryby, mléčné výrobky, obiloviny a ořechy.
Důležité vitamíny v těhotenství:
- Kyselina listová (vitamín B9, folát): Folát je nezbytný pro prevenci vrozených vad neurální trubice, které se vyvíjejí v raných stádiích těhotenství. Je doporučeno užívat folát před otěhotněním a v prvním trimestru těhotenství.
- Vitamín D: Vitamín D je důležitý pro správnou absorpci vápníku a podporu zdraví kostí. Může být syntetizován pokožkou při expozici slunečnímu záření. U těhotných žen může být doporučeno doplnění vitamínu D, zejména v oblastech s omezeným slunečním zářením.
- Vitamín C: Tento vitamín podporuje imunitní systém, napomáhá vstřebávání železa z rostlinných zdrojů a je důležitý pro tvorbu kolagenu, který je klíčový pro tkáně, kůži a kosti.
- Vitamín A: Vitamín A je důležitý pro růst a vývoj plodu, zejména pro vývoj očí a orgánů. Příjem vitamínu A by měl být však kontrolován, protože přebytek může být toxický pro plod.
- Vitamín E: Je antioxidant, což znamená, že pomáhá chránit buňky před poškozením. Má roli v ochraně buněk a podporuje zdravý vývoj plodu.
- Vitamín K: Vitamín K je důležitý pro správnou srážlivost krve. Zajišťuje, aby krev srážela tak, jak má. Novorozenci jsou obvykle náchylnější k nedostatku vitamínu K, a proto je někdy podáván při narození.
- Vitamín B12: Vitamín B12 je důležitý pro tvorbu DNA a zdravý vývoj nervového systému. Je obvykle obsažen v živočišných produktech.
V těhotenství jejich spotřeba stoupá a jejich nedostatečný přísun z potravy se může projevit poruchami průběhu těhotenství a vývoje plodu. Je důležité si dát pozor, jaké doplňky se užívají, např. golden tree liver complex.
Důležité je, aby těhotná žena získávala tyto vitamíny z vyvážené stravy a případně pod dohledem lékaře užívala vhodné doplňky. Je proto vhodné po poradě s lékařem vitamíny doplňovat formou prenatálních vitamínových preparátů. Přílišný příjem některých vitamínů může být stejně problematický jako nedostatek.
Minerály a stopové prvky v těhotenství
Minerály a stopové prvky jsou nezbytné pro výstavbu těla plodu. V těhotenství se podílejí na látkovém metabolismu a na regulaci některých pochodů v těle matky i plodu. Mezi nejdůležitější ionty a stopové prvky v těhotenství patří:
- Vápník: Vápník je nezbytný pro udržení pevnosti kostí matky. Plod pro svoji potřebu odebírá vápník z mateřské krve. Vápník je také nezbytný pro dobrou funkci nervů a svalů. Ke správnému využití vápníku v těle matky je nezbytný i vitamín D a bílkoviny. Mezi potraviny bohaté na vápník patří mléko a mléčné výrobky, listová zelenina, sójové produkty, brokolice, sardinky. V těhotenství by žena měla denně zkonzumovat asi 1,3 g vápníku.
- Železo: Železo společně s vitamínem B12, C a kyselinou listovou ovlivňuje tvorbu krevního barviva – hemoglobinu, který je nezbytný nejen pro matku, avšak i pro krvetvorbu plodu. Obvyklá strava v hodnotě 2 000 kcal obsahuje asi 10 mg železa. Ve druhé polovině těhotenství denní spotřeba železa stoupá až na 30 mg. Jeho zdroje jsou v tmavém a červeném mase, v rybách, vejcích, v červené řepě, mandlích, v sušeném ovoci.
- Hořčík: Hořčík je nutný k výstavbě kostí, zubů a nehtů a je nezbytný pro správnou funkci svalů. Denní příjem hořčíku během těhotenství se má zvýšit na 400 mg. Jeho nedostatek se projevuje křečemi v lýtkách, nervovými poruchami, hubnutím, u těhotných jeho nedostatek může vyvolat předčasný porod. Zdrojem hořčíku jsou brambory, zelenina, sója.
- Zinek: Zinek je důležitý pro růst a vývoj plodu, imunitní funkce a hojení ran. Potraviny jako hovězí maso, drůbež, ořechy a semena jsou bohatým zdrojem zinku.
- Měď: Měď je nezbytná pro správný vývoj kostí, nervového systému a cév plodu. Nachází se v játrech, ořeších, obilovinách a luštěninách.
- Selen: Selen působí jako antioxidant a je důležitý pro správný vývoj mozku a imunitního systému plodu. Zdrojem selenu jsou mořské ryby, ořechy a luštěniny.
- Jód: Jód je klíčový pro správný vývoj štítné žlázy plodu a hraje roli v regulaci metabolismu. Jód se běžně nachází v mořských produktech a jodidu se někdy doporučuje užívat ve formě doplňků, pokud není dostatek zahrnut v potravě.
Příjem minerálů a stopových prvků by měl být vyvážen a měl by odpovídat individuálním potřebám těhotné ženy. Pokud si žena není jista, jaké doplňky užívat nebo jak zajistit adekvátní příjem živin, měla by se poradit s lékařem nebo odborníkem na výživu.