Jak žena pozná, že je těhotná?

Každá žena, která plánuje těhotenství a touží po miminku, se snaží zjistit co nejdříve, je-li těhotná, či nikoliv. Jak se pozná, že je žena těhotná? Samozřejmě, že nejvíce napoví těhotenský test, který si může udělat, pokud se jí nedostavila menstruace. Dříve samozřejmě ne, protože by test nic neprozradil.

Nejčastěji to žena zpozoruje díky změnám v organismu, a to typicky pravidelnou zpožděnou menstruaci, nevolnostmi na začátku těhotenství a změnou chuti k potravinám. Dalšími typickými příznaky jsou únava, slabost.

Také se může objevit svědění na břiše, oteklé a citlivé prsy či svědění bradavek. K ověření těhotenství je třeba udělat těhotenský test, který se dá sehnat v lékárně nebo drogerii.

Zde jsou některé z nejběžnějších příznaků a způsobů, jak je rozpoznat:

1. Zpoždění menstruace: Jedním z prvních a nejběžnějších příznaků těhotenství je zpoždění menstruace. Pokud má žena pravidelný menstruační cyklus a najednou zpozoruje významné zpoždění, může to být známka těhotenství.
2. Ranní nevolnost: Některé ženy začnou pociťovat ranní nevolnost, která může být způsobena hormonálními změnami v těle. Tento příznak se často vyskytuje brzy po oplodnění vajíčka.
3. Zvětšené prsy a citlivost: Zvětšené a citlivé prsy mohou být dalším příznakem těhotenství. Bradavky mohou být citlivější a tmavší.
4. Časté močení: Těhotenství může způsobit, že žena bude častěji chodit na záchod kvůli nárůstu objemu krve a tlaku na močový měchýř.
5. Únava: Mnoho žen začne pociťovat větší únavu než obvykle během prvního trimestru těhotenství.
6. Změny v chuti a čichu: Některé ženy hlásí změny v chuti a čichu jako jeden ze symptomů těhotenství. Mohou cítit zvýšenou chuť na určité potraviny nebo naopak averzi k některým potravinám.
7. Těhotenský test: Nejspolehlivějším způsobem, jak potvrdit těhotenství, je provedení těhotenského testu. Tyto testy detekují hladinu hormonu hCG (chorionický gonadotropin), který se zvyšuje v těle během těhotenství. Testy jsou k dispozici v lékárnách, drogeriích a lze je provést několik dní po očekávaném datu menstruace.

Pokud má žena podezření, že je těhotná, nebo pokud se objeví některé z těchto příznaků, měla by se poradit se svým lékařem nebo gynekologem. Profesionální konzultace a potvrzení těhotenství jsou důležité pro další plánování a péči o těhotenství.

Jak dochází k otěhotnění

Žena otěhotní tím, že spermie oplodní její vajíčko. To se může stát, když se spermie setkají s vajíčkem při pohlavním styku. Může se to stát i po oplodnění vajíčka mimo tělo pomocí umělého oplodnění (IVF). Před otěhotněním však musí spermie projít řadou překážek, aby se dostaly do vajíčka.

Oplodnění vajíčka nebo-li fertilizace probíhá následovně:

1. Ovulace: Ovulace je proces, při kterém ženský vaječník uvolňuje vajíčko. Obvykle dochází k ovulaci přibližně uprostřed menstruačního cyklu, což je kolem 14. dne u žen s pravidelným 28 denním cyklem. V tomto okamžiku je vajíčko připraveno na oplodnění.
2. Pohlavní styk: Během pohlavního styku muž ejakuluje spermie do ženy, obvykle do její vagíny. Spermie jsou malé pohyblivé buňky obsahující genetický materiál (DNA).
3. Cesta spermie: Spermie musí cestovat z pochvy ženy do dělohy a dále do vejcovodu, kde může docházet k oplodnění. Mnoho spermií během této cesty zemře, avšak několik z nich může přežít a dostat se k vajíčku.
4. Oplodnění (fertilizace): Pokud jedna spermie dosáhne vajíčka a spojí se s ním, dochází k oplodnění. Tímto procesem dochází ke kombinaci genetického materiálu (DNA) z obou rodičů, což vytváří zygotu, první buňku budoucího embrya.
5. Uhnízdění: Po oplodnění se zygota začne dělit a postupně se stává vícebuněčným embryem. Embryo se pohybuje vejcovodem směrem k děloze, kde se uhnízdí do stěny dělohy. Uhnízdění je klíčovým krokem, protože zajišťuje, že těhotenství bude pokračovat.
6. Těhotenství: Po úspěšném zahnízdění se embryo začne dále vyvíjet a stává se plodem. Těhotenství trvá asi 40 týdnů od prvního dne poslední menstruace a končí porodem.

Otěhotnění není vždy zaručeno a závisí na mnoha faktorech, včetně správného načasování ovulace, kvality spermií a dalších biologických a zdravotních faktorech.

Přesnost těhotenského testu

Těhotenský test je diagnostický nástroj, který se používá k potvrzení těhotenství. Testy jsou obvykle určeny k detekci hladiny hCG (lidského chorionického gonadotropinu) v lidské moči nebo krvi. Stejně jako jiné léky, i tyto testy mohou někdy dávat špatné výsledky, takže je lepší, aby se pak žena obrátila na svého lékaře, pokud se chce ujistit o svém těhotenství.

Princip těhotenského testu spočívá v detekci nebo identifikaci hormonu lidského choriového gonadotropinu (hCG) v moči nebo krvi těhotné ženy. Tento hormon je vypouštěn ženským tělem začínajíc ve 2. až 3. týdnu po oplodnění vajíčka, a proto je jeho stanovení v těchto vzorcích klíčové pro potvrzení těhotenství.

Existují dva hlavní typy těhotenských testů:

1. Domácí těhotenské testy: Tyto testy jsou k dispozici v lékárnách nebo drogeriích a mohou být prováděny doma. Nejběžnější formou domácího testu je test moči, který lze provést následujícím způsobem:
   • Obvykle stačí sečkat až do doby, kdy by měla přijít menstruace, nebo několik dní po očekávaném datu menstruace.
   • Zachytit moč v čisté nádobě a následně ponořit testovací proužek do moči nebo ho namočit proudem moči (vyčůrat se na test), podle pokynů výrobce.
   • Počkat několik minut na výsledek. Většina testů ukazuje dvě linky, pokud je žena těhotná, nebo jednu linku, pokud není těhotná.
2. Krevní těhotenské testy: Krevní testy jsou prováděny u lékaře nebo v laboratoři. Tyto testy jsou obvykle více citlivé a mohou detekovat těhotenství dříve než domácí testy. Existují dva typy krevních testů:
   • Kvantitativní testy měří přesnou hladinu hCG v krvi a mohou poskytnout informace o tom, jak dlouho již těhotenství trvá.
   • Kvalitativní testy jednoduše potvrzují přítomnost nebo nepřítomnost hCG v krvi.

Je-li výsledek jakéhokoliv těhotenského testu pozitivní, žena by měla co nejdříve kontaktovat svého lékaře nebo gynekologa, aby zahájili péči v těhotenství a plánovali další kroky.

Těhotenský test může dávat falešně pozitivní nebo falešně negativní výsledek, a proto je důležité postupovat podle pokynů výrobce a konzultovat se s lékařem pro další vyšetření, pokud jsou jakékoli pochybnosti o výsledku.

Pozná žena, že je těhotná i bez těhotenského testu?

Ano, některé ženy mohou pozorovat příznaky těhotenství, dokonce i bez provedení těhotenského testu. Tyto příznaky se mohou lišit od ženy k ženě a mohou být různého charakteru a intenzity.

Pokud si žena ještě test nedělala, tak asi nejspíš přemýšlí nad příznaky a na to jak své těhotenství poznat i bez těhotenského testu. Pokud vynechá menstruace, jedná se o první příznak, který hlásá, že by těhotná mohla být. Nicméně to neznamená, že těhotná skutečně je, protože menstruace se mohla pouze opozdit.

Další signální bod je zvýšená citlivost čichu, kdy těhotná žena cítí mnohem intenzivněji pachy a vůně kolem sebe, než žena, která těhotná není.

Pokud má pocit, že něco takového má, může to znamenat, že je těhotná. Má bolesti břicha? Jsou to bolesti stejné, jako ty, které má před menstruací, avšak jsou mnohem silnější? Tak je možné, že tyto bolesti způsobuje těhotenství. Jedná se o velmi nepříjemné křeče, které se mohou vyskytovat.

Pokud si žena udělala těhotenský test a jedna z čárek měla jasné zbarvení a druhá se zbarvila jen nepatrně, jedná se o počáteční těhotenství a proto je dobré si zajít ke svému gynekologovi, který jí k jejímu těhotenství poví mnohem více, než jí pověděl právě provedený těhotenský test.

První příznaky těhotenství se často liší. Některé ženy mají například silnou únavu, změny chuti k jídlu, stálé ucítění nepohodlí nebo dlouhotrvající periodu, špinění nebo bolest. Některé další příznaky těhotenství zahrnují zvracení, zvětšení ňader, závratě, změny nálad, úzkostné pocity, zvýšenou chuť k jídlu, změny s pokožkou a vypadávání vlasů u žen.

Ranní moč a ultrazvuk

Má-li žena namířeno ke gynekologovi, měla by si s sebou rovnou vzít i ranní moč, ze které bude moci doktor také ledasco zjistit. Gynekolog ženě v první řadě udělá ultrazvuk a podle něj zjistí, je-li opravdu těhotná, nebo jedná-li se o planý poplach, popřípadě je-li těhotenství v pořádku, protože se může jednat i o těhotenství mimoděložní.

Je dobré připravit se tak, aby návštěva probíhala co nejvíce hladce a efektivně. Zde je seznam dalších věcí, které by si žena mohla vzít s sebou na gynekologickou kontrolu:

1. Zdravotní pojišťovací kartu: Zdravotní pojišťovací kartu nebo informace o zdravotním pojištění, protože bude potřeba informací o pojišťovně a identifikaci.
2. Seznam léků: Pokud žena užívá nějaké léky nebo doplňky stravy, měla byste mít sebou seznam s jejich názvy a dávkováním. Je to důležité pro posouzení zdravotního stavu a interakce s dalšími léky.
3. Zdravotní historii: Informace o zdravotní historii, včetně předchozích gynekologických problémů, těhotenství, porodů a chirurgických zákroků.
4. Menstruační kalendář: Pokud žena vede menstruační kalendář nebo zaznamenává data poslední menstruace, může to být užitečné pro stanovení termínu porodu a další diagnostiku.
5. Odpovědi na otázky: Žena by měla očekávat otázky od lékaře týkající se její menstruační historie, sexuální aktivity, antikoncepce a dalších zdravotních otázek. Být připravena na otevřenou a upřímnou komunikaci.
6. Seznam otázek: Seznam otázek, co ženu zajímá ohledně celého těhotenství a porodu.
7. Doprovod: Pokud má žena obavy nebo potřebuje emocionální podporu, může zvážit, zda půjde na kontrolu s někým, kdo ji doprovodí.
8. Občerstvení: Kontrola u gynekologa může někdy trvat déle, než se očekává, takže může být užitečné mít s sebou nějaké občerstvení, aby se žena cítila pohodlněji.

S návštěvou doktora v každém případě moc dlouho neotálet, ať se ví co nejdříve, jak to s ženiným těhotenstvím vlastně je.

Když to běžnou cestou nejde

Neschopnost otěhotnět neboli neplodnost může být pro páry, kteří si přejí mít děti, náročnou a emocionálně stresující zkušeností. Pokud se žena nebo partner potýká s neplodností, zde je několik kroků, které je třeba zvážit:

• Odborník na plodnost: Prvním a nejdůležitějším krokem je vyhledat pomoc specialisty na plodnost nebo reprodukčního endokrinologa. Ti mohou zhodnotit anamnézu ženy, provést testy a zjistit základní příčiny neplodnosti.
• Porozumět příčinám: Neplodnost může mít různé příčiny, včetně problémů s ovulací, kvalitou nebo množstvím spermií, zablokovaných vejcovodů, endometriózy nebo jiných zdravotních potíží. Určení konkrétní příčiny je nezbytné pro vypracování léčebného plánu na míru.
• Změna životního stylu: Změny zdravého životního stylu mohou zvýšit šance na početí (udržování zdravé hmotnosti, vyvážená strava, pravidelné cvičení, omezení stresu a vyhýbání se kouření a nadměrné konzumaci alkoholu).
• Léčba neplodnosti: V závislosti na příčině neplodnosti může lékař doporučit léčbu neplodnosti, například léky na stimulaci ovulace (u žen), nitroděložní inseminaci (IUI) nebo oplodnění in vitro (IVF). Tyto léčby mohou výrazně zvýšit šance na početí.
• Prozkoumat technologie asistované reprodukce: V případě závažné mužské neplodnosti nebo jiných složitých problémů lze doporučit technologie asistované reprodukce, jako je IVF s intracytoplazmatickou injekcí spermie (ICSI). Pro některé jednotlivce nebo páry je také možným řešením dárcovství vajíček nebo spermií a náhradní mateřství.
• Podpůrné skupiny a poradenství: Neplodnost může být emocionálně náročná. Je zde také možnost zapojení do podpůrné skupiny nebo vyhledání poradenství, které pomůže vyrovnat se s emocionálními aspekty neplodnosti. Rozhovory s ostatními, kteří procházejí podobnými zkušenostmi, mohou být uklidňující.
• Finanční plánování: Léčba neplodnosti může být nákladná. Zjistit, zda léčbu neplodnosti hradí pojišťovna. V některých zemích a státech existuje povinnost hradit léčbu neplodnosti z pojištění, avšak tato možnost se velmi liší. Je potřeba probrat finanční stránku se svým poskytovatelem zdravotní péče a pečlivě zvážit svůj rozpočet a možnosti.
• Trpělivost: Léčba neplodnosti nemusí vždy vést k okamžitému úspěchu a je zapotřebí více pokusů. Nezbývá než být trpělivý a realistický.
• Adopce: Někteří jednotlivci nebo páry mohou při léčbě neplodnosti zvážit také adopci jako alternativní způsob založení rodiny.
• Možnosti bezdětnosti: Je důležité si uvědomit, že ne všechny cesty k rodičovství vedou k biologickým dětem. Někteří jednotlivci nebo páry se mohou rozhodnout žít bez dětí nebo prozkoumat jiné možnosti, jako je pěstounství nebo mentoring.

Neplodnost může být náročná cesta, nicméně s podporou lékařů, sítí emocionální podpory a správným plánem léčby mnoho jednotlivců a párů najde úspěšný způsob, jak založit nebo rozšířit rodinu. Je nezbytné úzce spolupracovat se znalým zdravotnickým týmem, který určí nejvhodnější přístup pro konkrétní jedinečnou situaci.

Umělé oplodnění

Existuje několik různých metod umělého oplodnění, z nichž dvě nejběžnější jsou intrauterinní inseminace (IUI) a in vitro fertilizace (IVF).

1. Intrauterinní inseminace (IUI):
   • IUI je postup, při kterém lékař zpracovává a koncentruje spermie a poté je vpravuje do dělohy ženy v okamžiku ovulace.
   • Tato metoda může být použita v případech, kdy muž má sníženou kvalitu spermií nebo žena má mírné problémy s průchodností vejcovodů.
   • IUI se provádí obvykle jako méně invazivní metoda a nevyžaduje obvykle celkovou anestezii.
2. In vitro fertilizace (IVF):
   • IVF je pokročilejší metoda umělého oplodnění, při které dochází k oplodnění vajíčka mimo tělo ženy.
   • Žena je podrobena hormonální léčbě, aby měla více vajíček zralých. Poté jsou vajíčka odebírána z vaječníků a oplodněna spermiemi v laboratoři.
   • Embrya, která vzniknou, jsou následně přenášena zpět do dělohy ženy, kde se mohou zahnízdit a začít se vyvíjet.
   • IVF se často používá u párů s vážnými problémy s plodností nebo u žen s poruchami ovulace nebo poškozenými vejcovody.

Další metody umělého oplodnění zahrnují intracytoplazmatickou injekci spermie (ICSI), která se používá v případech, kdy má muž problémy s kvalitou spermií, a nebo asistovaná reprodukce, kde se využívají spermie nebo vajíčka od dárců.

Umělé oplodnění je komplexní proces, který vyžaduje pečlivou diagnostiku, plánování a péči od lékaře nebo specialisty na plodnost. Je to volba pro páry a jednotlivce, kteří mají obtíže s přirozeným početím a chtějí mít dítě. Před zahájením postupu by měly být diskutovány všechny možnosti a rizika s lékařem, aby byla vybrána nejvhodnější metoda pro každý konkrétní případ.