Jak poznat lež?

Lhaní a podvody jsou běžným lidským chováním. Až donedávna bylo jen málo skutečných výzkumů zaměřených na to, jak často lidé lžou. Průzkum Reader’s Digest z roku 2004 zjistil, že až 96 % lidí přiznává, že alespoň někdy lže. Jak poznat lež a jak donutit člověka mluvit pravdu?

Skutečnost je taková, že většina lidí pravděpodobně čas od času zalže. Některé z těchto lží jsou malé bílé lži, jejichž cílem je chránit pocity někoho jiného například: „Ne, v tom tričku nevypadáš tlustě!“. V jiných případech mohou být tyto lži mnohem závažnější (například lhaní v životopise) nebo dokonce zlověstné (zatajování trestného činu).

Jak poznat lež? Intuice jako nejdůležitější indikátor

Lidé překvapivě špatně odhalují lži.

Jedna studie například zjistila, že v laboratorních podmínkách byli lidé schopni přesně odhalit lež pouze v 54 % případů – což je sotva působivé, když je v úvahu 50% míra odhalení pouhou náhodou.

Je zřejmé, že rozdíly v chování mezi poctivými a lháři se obtížně rozlišují a měří. Výzkumníci se pokoušeli odhalit různé způsoby, jak poznat lháře. Ačkoli nemusí existovat jednoduchý, vypovídající znak toho, že je někdo nepoctivý (jako Pinocchiův nos), vědci našli několik užitečných indikátorů.

Stejně jako v mnoha jiných případech však i při odhalování lži často záleží na jedné věci. A to na důvěře ve vlastní instinkty. Když bude člověk vědět, jaké znaky mohou lež přesně odhalit, a naučí se dbát na své vlastní instinkty, možná se mu podaří lépe odhalit, jak poznat falešného člověka.

Jak poznat lháře? Potencionální varovné signály

Psychologové využili výzkum řeči těla a klamání, aby pomohli členům orgánů činných v trestním řízení rozlišit pravdu od lži.

Výzkumníci z Kalifornské univerzity v Los Angeles kromě analýzy 60 studií o klamání provedli studie na toto téma s cílem vypracovat doporučení a školení pro orgány činné v trestním řízení. Výsledky jejich výzkumu byly publikovány v časopise American Journal of Forensic Psychiatry.

Mezi některé z potenciálních varovných signálů, které výzkumníci identifikovali a které mohou pomoci, jak poznat lháře a falešného člověka jsou například:

• Neurčitost, málo podrobností
• Opakování otázek před tím, než na ně odpoví
• Mluvení v útržcích vět
• Neuvádění konkrétních podrobností, když je příběh zpochybňován
• Chování, jako je hraní si s vlasy nebo přitisknutí prstů na rty

Vedoucí výzkumný pracovník R. Edward Geiselman tvrdí, že odhalit podvod není nikdy snadné, ale kvalitní trénink může zlepšit schopnost člověka odhalit lež.

„Bez tréninku si mnoho lidí myslí, že dokáže odhalit podvod, ale jejich vnímání neodpovídá jejich skutečným schopnostem. Rychlá a nedostatečná školení vedou k tomu, že lidé přehnaně analyzují a vedou si hůře, než kdyby se řídili svými instinktivními reakcemi.”

3 tipy, jak poznat falešného člověka

Pokud má člověk podezření, že někdo možná nemluví pravdu, může použít několik strategií, které mohou pomoci rozlišit skutečnost od fikce. Níže jsou uvedeny 3 tipy, jak poznat lež a jak donutit člověka mluvit pravdu.

1. Řeč těla ženy a muže jako užitečný nástroj, který může a nemusí napovědět

Pokud jde o to, jak poznat lež, lidé se často zaměřují na řeč těla neboli jemné fyzické a behaviorální znaky, které odhalují podvod. I když náznaky řeči těla ženy i muže mohou někdy napovědět o lhaní, výzkumy naznačují, že mnoho očekávaných projevů chování není vždy spojeno se lhaním.

Výzkumník Howard Ehrlichman, psycholog, který studuje pohyby očí od 70. let 20. století, zjistil, že pohyby očí vůbec neznačí lhaní. Ve skutečnosti podle něj pohyb očí znamená, že člověk přemýšlí, přesněji řečeno, že přistupuje ke své dlouhodobé paměti.

Jiné studie ukázaly, že ačkoli jednotlivé signály a chování jsou užitečnými indikátory, jak poznat lháře, některé z těch, které jsou se lhaním nejčastěji spojovány například pohyby očí, patří k nejhorším prediktorům. Řeč těla ženy a muže tedy může být užitečným nástrojem, jak poznat lháře. Ale klíčové je pochopit, kterým signálům věnovat pozornost.

2. Zaměřit se na správné signály přispívá, jak poznat lháře

Jedna metaanalýza zjistila, že ačkoli se lidé při odhalování lží často spoléhají na platné signály, problém může spočívat především ve slabosti těchto signálů jako indikátorů klamání.

Mezi nejpřesnější signály klamání, kterým lidé věnují pozornost, patří například:

• Neurčitost: Pokud se zdá, že mluvčí záměrně vynechává důležité detaily, může to být proto, že lže

• Hlasová nejistota: Pokud osoba působí nejistě nebo nervózně, je pravděpodobnější, že bude vnímána jako lhář

• Lhostejnost: Pokrčení ramen, nedostatek výrazu a znuděný postoj mohou být známkami lži, protože se osoba snaží vyhnout vyjádření emocí a případným sdělením

• Přílišné přemýšlení: Pokud se zdá, že dotyčná osoba příliš přemýšlí, aby doplnila detaily příběhu, může to být proto, že klame

Z toho plyne poučení, že řeč těla ženy a muže sice může být užitečná, ale je důležité věnovat pozornost správným signálům. Někteří odborníci však naznačují, že přílišné spoléhání na určité signály může zhoršit schopnost, jak poznat falešného člověka.

3. Jak donutit člověka mluvit pravdu? Obrácené vyprávění

Odhalování lží lze považovat za pasivní proces. Lidé se mohou domnívat, že jim stačí pozorovat řeč těla a mimiku potenciálního lháře, aby rozpoznali zjevné „signály“. Aktivnějším přístupem, jak poznat lež, může člověk dosáhnout lepších výsledků. Jak donutit člověka mluvit pravdu?

Některé výzkumy naznačují, že požádat lidi, aby své příběhy vyprávěli v obráceném pořadí, nikoli v chronologickém, může zvýšit přesnost odhalování lží. Verbální a neverbální signály, jež rozlišují mezi lhaním a mluvením pravdy, mohou být zřetelnější s rostoucí kognitivní zátěží.

Jak obrácené vyprávění donutí člověka mluvit pravdu?

Lhaní je psychicky náročnější než mluvení pravdy. Pokud se přidá ještě větší kognitivní náročnost, mohou se behaviorální signály stát zřetelnějšími.

Nejenže je lhaní kognitivně náročnější, ale lháři obvykle vynakládají mnohem více mentální energie na monitorování svého chování a hodnocení reakcí druhých. Dbají na svou důvěryhodnost a na to, aby ostatní lidé jejich příběhům uvěřili.

To vše vyžaduje značné úsilí, takže pokud jim člověk předhodí obtížný úkol jako vyprávění jejich příběhu v opačném pořadí, trhliny v příběhu a další indikátory chování mohou být snáze rozpoznatelné.

V jedné studii 80 falešných podezřelých buď říkalo pravdu, nebo lhalo o zinscenované události. Někteří z nich byli požádáni, aby své příběhy vyprávěli v obráceném pořadí, zatímco jiní jednoduše vyprávěli své příběhy v chronologickém pořadí. Výzkumníci zjistili, že rozhovory v obráceném pořadí odhalily více behaviorálních indicií o podvodu.

Ve druhém experimentu sledovalo 55 policistů nahrané rozhovory z prvního experimentu a měli určit, kdo lže a kdo ne. Šetření ukázalo, že policisté byli lepší v odhalování lží při rozhovorech v obráceném pořadí než při chronologických rozhovorech.

Takže obrácené vyprávění příběhu přispívá k tomu, jak donutit člověka mluvit pravdu a snadněji tak poznat, zda se jedná o podvodné lži.

Vlastní instinkty pomohou, jak poznat lež ve vztahu

Bezprostřední instinktivní reakce mohou být přesnější než jakékoli vědomé odhalování lži, o které se člověk může pokusit, jak poznat lež ve vztahu.

V jedné studii v Americe nechali vědci 72 účastníků sledovat videozáznamy rozhovorů s falešnými podezřelými ze spáchání trestného činu. Někteří z těchto podezřelých ukradli 100 dolarovou bankovku z poličky, zatímco jiní ne, ale všichni podezřelí měli tazateli říci, že peníze nevzali.

Podobně jako v předchozích studiích nebyli účastníci schopni důsledně odhalit lži – lháře přesně identifikovali pouze ve 43 % případů a pravdomluvné osoby ve 48 % případů.

Výzkumníci však také použili testy implicitní behaviorální reakční doby, aby posoudili automatičtější a nevědomé reakce účastníků na podezřelé.

Zjistili, že účastníci výzkumu častěji nevědomě spojovali slova jako „nečestný“ a „podvodný“ s podezřelými, kteří skutečně lhali. S pravdomluvnými osobami také častěji implicitně spojovali slova jako „platný“ a „čestný“.

Výsledky naznačují, že lidé mohou mít nevědomou, intuitivní představu o tom, zda někdo lže.

Pokud by tedy intuitivní reakce mohly být přesnější, proč lidé nejsou lepší v odhalování, jak poznat lež ve svém vztahu? Vědomé reakce mohou narušovat automatické asociace. Místo toho, aby se lidé spoléhali na instinkty, zaměřují se na stereotypní chování, které si často spojují se lhaním, jako je například vrtění se a nedostatek očního kontaktu, když například muž uhýbá pohledem.

Přílišný důraz na chování, které nespolehlivě předpovídá podvody, ztěžuje rozlišování mezi pravdou a lží. Je důležité dát na svou intuici.

Nelze říct jednoznačný návod, jak zjistit nevěru a že jeden z partnerů lže, aniž by se člověk nezeptal na to přímo či partnera nepřistihl při lži. Navíc odhalení lži může být ještě složitější, pokud jeden z partnerů používá manipulativní techniky.

Když muž/žena uhýbá pohledem, neznamená to spolehlivě, že lže

Skutečnost je taková, že neexistuje žádný univerzální, spolehlivý znak toho, že někdo lže. Všechny znaky, chování a indikátory, které vědci spojují se lhaním, jsou pouze vodítka, která mohou odhalit, zda je daná osoba upřímná.

Až se příště člověk bude snažit posoudit pravdivost příběhu nějaké osoby či chce vědět, jak poznat lež ve vztahu. Je lepší, když se přestane dívat na klišé „znaky lhaní“ a naučí se, jak rozpoznat jemnější chování, které může souviset s klamáním.

V případě potřeby lze zaujmout aktivnější přístup tím, že se přidá na nátlaku, jak donutit člověka mluvit pravdu. A to tak, že učiní vyprávění lži psychicky náročnějším tím, že požádá mluvčího, aby vyprávěl příběh v opačném pořadí.

A konečně, což je možná nejdůležitější, člověk musí důvěřovat svým instinktům. Možná má skvělý intuitivní smysl pro poctivost versus nepoctivost. Je tak dobré naučit se těmto intuitivním pocitům naslouchat.